Kamera zachytila zabijácké šílenství kosatek – vraždily vorvaňovce

Květen je doba, kdy se plejtvákovci vydávají za novými lovišti. A občas se stávají kořistí kosatek. Jenže letos se stalo něco výjimečného a podivného.
Dvojice kosatek ve výskoku
Dvojice kosatek ve výskoku
Robert Pittman – NOAA

reklama

Mořští biologové každoročně pozorují stáda plejtvákovců, kteří migrují za potravou do známé kalifornské zátoky Monterey Bay. Letos viděli neobvyklé vražedné a nesmírně úspěšné řádění kosatek. Kosatka může měřit až devět metrů, dospělý plejtvákovec je jen o málo menší, takže se kosatky takovým soubojům raději vyhýbají. Raději útočí na jejich mnohem menší mláďata, ale ani v tom nejsou nějak extra úspěšné, plejtvákovci je samozřejmě brání.

Během letošního pozorování se ale kosatkám výjimečně dařilo. Stačilo jim jen osm dní a zabili za tu dobu čtyři mladé plejtvákovce, a to přesto, že se je jejich rodiče i ostatní příslušníci stáda pokoušeli všemi silami chránit. Mořská bioložka Nancy Blacková, která tuto podivnou událost popsala, tvrdí, že nic podobného za svou 30letou kariéru nespatřila.

Útoky byly výjimečně dobře koordinované a také se do nich zapojilo obrovské množství kosatek – při jednom z útoků jich na mládě (úspěšně) zaútočilo přesně 33. Další útok zase proběhl naprosto bleskově. Normálně trvá kosatkám zabít plejtvákovce až několik hodin – musí odlákávat dospělé, bojí se, že při útoku samy utrpí vážná zranění. Tentokrát ale všechna rizika ignorovaly, na mladého kytovce se jich devět vrhlo v „zabijáckém rauši“ a zabili ho během pouhých 20 minut, bez ohledu na možná zranění.

Video:

Za všechno může klima

Když vědci odhadovali, co mohlo jakoby naštvané chování kosatek způsobit, našli jediné vysvětlení – klimatické změna. Kvůli teplejším podmínkám na severu, kde taje arktický led, začala letošní migrace plejtvákovců o hodně později – kosatky tak mohly být vyhladovělé, netrpělivé a prostě jen „naštvané“.

Jde o další důkaz toho, jak nečekané dopady může a bude mít klimatická změna na chování zvířat i celých ekosystémů.

Podivná role keporkaků

Již několik let pozorují mořští biologové, že v bojích mezi kosatkami a plejtvákovci hrají podivnou roli také keporkaci. Tito nesmírně inteligentní kytovci jsou proslulí nejvíce svými písněmi, které se v moři nesou až na dvacet kilometrů daleko. Ale vědce teď mnohem víc zajímá, proč keporkaci hrají v oceánech roli jakýchsi strážců nebo policistů.

Existují totiž desítky velmi dobře zdokumentovaných případů, kdy keporkaci pomohli plejtvákovcům nebo jiným mořským tvorům, které ohrožovaly kosatky. Vědci zatím trošku tápou v tom, proč by to měli keporkaci dělat – stráví ochranou jiných zvířat klidně i dlouhé hodiny, jen aby agresivní kosatky odehnaly. Ochrana příslušníků jiného zvířecího druhu je v přírodě zcela nezvyklá, pro mnohé to téměř „zapáchá mezidruhovým altruismem“, což je pro mainstreamové biology zakázaný pojem – takhle by se totiž zvířata podle definice chovat neměla. A přesto to keporkaci dělají. Vysvětlení nemáme, budeme si muset počkat na další podrobnější studie, které přijdou s podloženými hypotézami.

Text: MK 

reklama

reklama