Jak souvisí rybí parazit uprostřed pouště s dávnověkým „toaleťákem“?

Vajíčka parazita vyvíjejícího se na rybách nalezena v poušti. Díky prastaré latríně.
parazit - tohle nechce mít v krvi nikdo
parazit - tohle nechce mít v krvi nikdo
thinkstock.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vajíčka rybího parazita nalezli vědci uprostřed pouště. Nesvědčí o tom, že by tam kdysi byla vodní hladina, ale obchodní stezka. Ovšem předmět, na němž vajíčka ulpěla, je vskutku bizarní.

Toaletní papír je vynález poměrně novověký, byť si dnes bez něj velká část euroatlantické společnosti (stovky milionů lidí pořád používají k očistě konečníku místo papíru čistou vodu) nedovede představit každodenní fungování. Zatímco u nás se v minulosti místo něj používaly měkké mechy nebo rašeliníky obsahující množství vody, v suchých oblastech stejnou službu poskytovala dřívka omotaná lněným nebo bavlněným hadříkem. Ty pak archeologové nacházejí v jímkách a odpadních jámách. Představa zkoumání něčeho podobného se může zdát odpuzující, nicméně i na tomto poli se dá objevit zcela nečekaná souvislost.

 

Výkaly podél Hedvábné stezky

Hedvábná stezka jdoucí od Středomoří po Čínu nabízí neuvěřitelně široké možnosti pro vědecké bádání. Právě v severozápadní Číně se archeologové pustili do průzkumu latríny staré 2000 let, v níž našli výše zmiňované „toaletní“ hadříky. Ty ukazují nejen na hygienické zvyky v době, kdy se na scéně objevilo křesťanství, ale i na spektrum parazitů doprovázejících obchodníky na jejich cestě skrz tisíce kilometrů dlouhou služební cestu. Na hadřících se totiž zachovala vajíčka škrkavek, tenkohlavců, tasemnic a motolic, tedy parazitů vylučovaných lidskou stolicí.

Vědce zaujala a překvapila zejména vajíčka škrkavky žlučové (Clomorchis sinensis). Jedná o totiž o živočicha, jenž ke svému zdárnému vývoji potřebuje nejen vodní plže, ale i kaprovité ryby. Jejich výskyt v pouštní oblasti není možný přirozenou cestou. A že by si obchodníci na zpestření večeře sebou vezli kádě s rybami, není příliš pravděpodobné. Připomeňme jen, že náš vánoční kapr má původ právě v Číně. Vyloučíme-li nepřítomnost ryb a vodních plžů v poušti, zůstává jediná možnost – vajíčka na vzdálenost nejméně 1500 km přinesl ve svých vnitřnostech některý ze členů obchodní karavany.

Škrkavka dětská (vajíčko) vytažená z lidského výkalu
Autor: GrahamColm Škrkavka dětská (vajíčko) vytažená z lidského výkalu

Parazitismus je ideální životní strategie – ukazuje evoluce

Ačkoli se lidem parazitická strategie života zdá jako něco „nepřístojného“, (proto se taky slovo „parazit“ stalo svým způsobem nadávkou), nejde o příliš unikátní způsob života. Nemusí jít o „klasického“ parazita, jako je tasemnice, roup dětský nebo na našich stránkách hojně zmiňovaná Toxoplasma gondii, ale i třeba populární kukačku, zřejmě nejznámějšího hnízdního parazita. Podle Sandry Weinstein a Armanda Kurise z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře se tento způsob života vyvinul nejméně 223krát. Skutečnost ale bude toto číslo pravděpodobně ještě mnohem převyšovat, protože vědci nevzali v úvahu všechny parazitické strategie, ale jen ty nejklasičtější. Podle časopisu Vesmír byl parazit pro účely této studie publikované v Biology Letters definován jako „živočich, který se alespoň v jedné fázi svého vývojového cyklu živí tkáněmi jediného živého jedince patřícího k jinému živočišnému druhu“. Tím se například vylučují zloději (kleptoparaziti), kteří kradou potravu jiným druhům a přiživují se na jejich loveckém úspěchu.

Vědecké výzkumy se mohou ubírat nejrůznějšími cestičkami. Prozkoumávání klacíků sloužících jako toaletní papír může být jednou z nich. A vajíčka škrkavek jsou jen dalším střípkem do mozaiky, která skládá obraz života na Hedvábné stezce.

Text: Topi Pigula.

Reklama
Reklama