Horko dělá z pulců rosniček vegetariány

Žáby jsou masožravé a pulci se v závislosti na velikosti taky masité potravě nevyhýbají. Ale změny teplot hýbou s jejich jídelníčkem.
rosnička zelená (Hyla arborea)
rosnička zelená (Hyla arborea)
CC BY 3.0
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Rosnička je díky své hladké kůži, nepřítomnosti bradavic a elegantním tvarům velmi půvabná žába. Podle jejího pohybu na žebříku se prý dá předpovídat počasí. Změny klimatu, konkrétně tolik diskutované oteplování, má na pulce rosniček jiný pozorovatelný vliv.

Taky v horku nemáte chuť na biftek, ale spíš na lehký salát?

Změny klimatu, ať už směrem k vyšším teplotám, nebo směrem dolů (i takovéto studie existují), vždycky mají reálný dopad na místní floru i faunu. Při vyšších teplotách se organismy stěhují směrem k pólům či do vyšších nadmořských výšek, při jejich poklesu by se vracely. Jaký má změna klimatu vliv na evropské obojživelníky, se rozhodla otestovat skupina vědců z univerzity v Lisabonu a Uppsale. Jako modelové organismy si zvolila rosničku zelenou (Hyla arborea), rosničku středomořskou (Hyla meridionalis) a žabku iberskou (Discoglossus galganoi).

Země se zahřívá celá - nejen voda a vzduch, ale i kůra

Změna klimatu už zahřívá i samotnou zemskou kůru!

Nevybíraví pulci

Základem výzkumu bylo zjistit, jak vlny veder mění potravní návyky obojživelníků. Potrava rosničky je poměrně pestrá, hojně v ní najdeme zastoupené jak brouky, pavouky a blanokřídlý hmyz, tak (zejména v létě) škvory a zástupce dvoukřídlého hmyzu. Pulci se živí takřka vším, co se jim vejde do úst. Spásají řasy, „obrušují“ vyšší rostliny, nepohrdnou odumřelými vodními živočichy a detritem a později i aktivně loví nálevníky, zooplankton a další malé bezobratlé.

Výzkumníci provedli laboratorní experiment, během něhož vystavili pulce těchto tří druhů různým úrovním teploty a to jak v oblasti délky vedra, tak v oblasti zvýšení teploty, v nichž zvířata pobývala,“ napsal odborný server Science Daily. "Larvy byly drženy ve třech různých sadách podmínek. V jedné se jim nabízela výhradně strava na rostlinné bázi, druhá byla výrazně masožravá a ve třetí nádrži třetí bylo menu smíšená dieta. Právě třetí situace nám umožňuje posoudit, zda pulci upravili svůj jídelníček k většímu nebo nižšímu procentu rostlinné hmoty, " říká Germán Orizaola, spoluautor studie publikované v odborném časopise Ecology a zároveň vědecký pracovník švédské státní univerzity.

žabák Kermit v seriálu a v realitě

Biologové objevili nový druh žáby: podezřele se podobá žábě ze seriálu!

Výsledek – vedro preferuje vegetariány

Ačkoli všechny tři druhy obojživelníků jsou ve svých potravních návycích velmi přizpůsobivé, laboratorní pokus ukázal, že v průběhu tepelných vln všechny tři druhy zvýšily procento konzumované „zeleniny“. To ukazuje, že jakmile nastane vedro, je pro přežití pulců lepší, když sníží množství masité stravy ve prospěch vegetariánské. Pokus se nezaměřil na to, zdali se vzhledem k teplotám mění i složení rostlin či nabídka hmyzu žijícího v nádrži, takže výsledek spíše než přírodním odpovídá podmínkám laboratorním.

Závěry této studie v žádném případě nelze jednoduše převést na člověka. Jedná se jen o maličký střípek do mozaiky přírodních jevů a možná o krásnou ukázku praktické evoluce. Příroda, v tomto případě v žabích tělech, si zkrátka vybírá pro sebe tu nejschůdnější cestu. I kdyby to měla být cesta změny jídelníčku.

Text: Topi Pigula

 

Rosnička je díky své hladké kůži, nepřítomnosti bradavic a elegantním tvarům velmi půvabná žába. Podle jejího pohybu na žebříku se prý dá předpovídat počasí. Změny klimatu, konkrétně tolik diskutované oteplování, má na pulce rosniček jiný pozorovatelný vliv.

Taky v horku nemáte chuť na bifter, ale spíš na lehký salát?

Změny klimatu, ať už směrem k vyšším teplotám, nebo směrem dolů (i takovéto studie existují), vždycky mají reálný dopad na místní floru i faunu. Při vyšších teplotách se organismy stěhují směrem k pólům či do vyšších nadmořských výšek, při jejich poklesu by se vracely. Jaký má změna klimatu vliv na evropské obojživelníky se rozhodla otestovat skupina vědců z univerzity v Lisabonu a Uppsale. Jako modelové organismy si zvolila rosničku zelenou (Hyla arborea), rosničku středomořskou (Hyla meridionalis) a žabku iberskou (Discoglossus galganoi).

 

Nevybíraví pulci

Základem výzkumu bylo zjistit, jak vlny veder mění potravní návyky obojživelníků. Potrava rosničky je poměrně pestrá, hojně v ní najdeme zastoupené jak brouky, pavouky a blanokřídlý hmyz, tak (zejména v létě) škvory a zástupce dvoukřídlého hmyzu. Pulci se živí takřka vším, co se jim vejde do úst. Spásají řasy, „obrušují“ vyšší rostliny, nepohrdnou odumřelými vodními živočichy a detritem a později i aktivně loví nálevníky, zooplankton a  další malé bezobratlé.

„Výzkumníci provedli laboratorní experiment, během něhož vystavili pulce těchto tří druhů různým úrovním teploty a tak jak v oblasti délky vedra, tak v oblasti zvýšení teploty v nichž zvířata pobývala,“ napsal odborný server Science Daily. "Larvy byly drženy ve třech různých sadách podmínek. V jedné se jim nabízela výhradně strava na rostlinné bázi, druhá byla výrazně masožravá a ve třetí nádrži třetí bylo menu smíšená dieta. Právě třetí situace nám umožňuje posoudit, zda pulci upravili svůj jídelníček k většímu nebo nižšímu procentu rostlinné hmoty , " říká Germán Orizaola, spoluautor studie publikované v odborném časopise Ecology a zároveň vědecký pracovník švédské státní univerzity.

Výsledek – vedro preferuje vegetariány

Ačkoli všechny tři druhy obojživelníků jsou ve svých potravních návycích velmi přizpůsobiví, laboratorní pokus ukázal, že v průběhu tepelných vln všechny tři druhy zvýšily procento konzumované „zeleniny“. To ukazuje, že jakmile nastane vedro, je pro přežití pulců lepší, když sníží množství masité stravy ve prospěch vegetariánské. Pokus se nezaměřil na to, zdali se vzhledem k teplotám mění i složení rostlin či nabídka hmyzu žijícího v nádrži, takže výsledek spíše než přírodním odpovídá podmínkám laboratorním.

Závěry této studie v žádném případě nelze jednoduše převést na člověka. Jedná se jen o maličký střípek do mozaiky přírodních jevů a možná o krásnou ukázku praktické evoluce. Příroda, v tomto případě v žabích tělech, si zkrátka vybírá pro sebe tu nejschůdnější cestu. I kdyby to měla být cesta změny jídelníčku.

Text: Topi Pigula

Rosnička je díky své hladké kůži, nepřítomnosti bradavic a elegantním tvarům velmi půvabná žába. Podle jejího pohybu na žebříku se prý dá předpovídat počasí. Změny klimatu, konkrétně tolik diskutované oteplování, má na pulce rosniček jiný pozorovatelný vliv.

Taky v horku nemáte chuť na bifter, ale spíš na lehký salát?

Změny klimatu, ať už směrem k vyšším teplotám, nebo směrem dolů (i takovéto studie existují), vždycky mají reálný dopad na místní floru i faunu. Při vyšších teplotách se organismy stěhují směrem k pólům či do vyšších nadmořských výšek, při jejich poklesu by se vracely. Jaký má změna klimatu vliv na evropské obojživelníky se rozhodla otestovat skupina vědců z univerzity v Lisabonu a Uppsale. Jako modelové organismy si zvolila rosničku zelenou (Hyla arborea), rosničku středomořskou (Hyla meridionalis) a žabku iberskou (Discoglossus galganoi).

 

Nevybíraví pulci

Základem výzkumu bylo zjistit, jak vlny veder mění potravní návyky obojživelníků. Potrava rosničky je poměrně pestrá, hojně v ní najdeme zastoupené jak brouky, pavouky a blanokřídlý hmyz, tak (zejména v létě) škvory a zástupce dvoukřídlého hmyzu. Pulci se živí takřka vším, co se jim vejde do úst. Spásají řasy, „obrušují“ vyšší rostliny, nepohrdnou odumřelými vodními živočichy a detritem a později i aktivně loví nálevníky, zooplankton a další malé bezobratlé.

„Výzkumníci provedli laboratorní experiment, během něhož vystavili pulce těchto tří druhů různým úrovním teploty a tak jak v oblasti délky vedra, tak v oblasti zvýšení teploty v nichž zvířata pobývala,“ napsal odborný server Science Daily. "Larvy byly drženy ve třech různých sadách podmínek. V jedné se jim nabízela výhradně strava na rostlinné bázi, druhá byla výrazně masožravá a ve třetí nádrži třetí bylo menu smíšená dieta. Právě třetí situace nám umožňuje posoudit, zda pulci upravili svůj jídelníček k většímu nebo nižšímu procentu rostlinné hmoty , " říká Germán Orizaola, spoluautor studie publikované v odborném časopise Ecology a zároveň vědecký pracovník švédské státní univerzity.

Výsledek – vedro preferuje vegetariány

Ačkoli všechny tři druhy obojživelníků jsou ve svých potravních návycích velmi přizpůsobiví, laboratorní pokus ukázal, že v průběhu tepelných vln všechny tři druhy zvýšily procento konzumované „zeleniny“. To ukazuje, že jakmile nastane vedro, je pro přežití pulců lepší, když sníží množství masité stravy ve prospěch vegetariánské. Pokus se nezaměřil na to, zdali se vzhledem k teplotám mění i složení rostlin či nabídka hmyzu žijícího v nádrži, takže výsledek spíše než přírodním odpovídá podmínkám laboratorním.

Závěry této studie v žádném případě nelze jednoduše převést na člověka. Jedná se jen o maličký střípek do mozaiky přírodních jevů a možná o krásnou ukázku praktické evoluce. Příroda, v tomto případě v žabích tělech, si zkrátka vybírá pro sebe tu nejschůdnější cestu. I kdyby to měla být cesta změny jídelníčku.

Text: Topi Pigula

 

Reklama
Reklama