Gorila nížinná je extrémně ohrožený lidoop. Nová kampaň chce zrušit lov goril na jídlo

Gorila nížinná je extrémně ohrožený lidoop. Nová kampaň chce zrušit lov goril na jídlo. Jak asi gorila chutná?
Máte rádi gorily? Na talíři?
Máte rádi gorily? Na talíři?
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Co víme o gorile nížinné

Ačkoli gorila je nejmohutnější z lidoopů, v rámci rodu patří ta nejčastěji chovaná, gorila nížinná (Gorilla gorilla), mezi nejmenší. Samci měří 160–170 cm a váží 140–160 kg, výjimečně dosáhne až 180 kg, samice dorůstají 120–140 cm a mají hmotnost 70–90 kg. Světový svaz ochrany přírody udává, že gorila nížinná žije v rozmezí nadmořských výšek od nuly, tedy mořské hladiny, po 1900 m n. m. Má dva poddruhy. G. g. diehli měl na konci roku odhadované množství pouhých 250 jedinců, kteří žili v deseti až jedenácti roztříštěných areálech. Mimo jiné za to může virus eboly, který gorily decimoval. Poddruh G. g. gorilla měl na konci roku 2018 kolem 316 jedinců. Důvodem úbytku goril je nejen fragmentace stanovišť a úbytek přirozených ekosystémů, ale i nelegální lov. A mluvíme-li o lovu, tak gorily nejsou atraktivní součástí asijské medicíny, která má na svém kontě vyhubení nejednoho druhu. Lovci se zaměřují na tzv. bushmeet – tedy maso z pralesa. U nás by se řeklo „divočinu“. Zatímco v Česku tu a tam koupíte kus divočáka nebo jelena, v Kamerunu (mnohem vzácněji) je k mání gorilí maso. 

Řekomyš

Když se řekne myš, většina našinců si představí drobného hlodavce. Ale řekomyš už tak drobná není. Tvor velikosti nutrie s podsaditým tělem může dosáhnout váhy až 7 kg, což už je pořádná dávka masa. Řekomyši není nutné lovit, byť řekomyš africká (Thryonomys swinderianus) v Africe divoce žije. Dá se normálně chovat, podobně jako už výše zmíněné nutrie. Mimo jiné se uvažuje o založení dalších chovů v rámci osvětového programu Toulavý autobus, který v Kamerunu provozuje pražská zoo. Cílem je mimo jiné ukázat, že se maso dá získat i jinak než ilegálním lovem ohrožených lidoopů. 

Rezervace DJA

V jihovýchodním Kamerunu je přírodní rezervace, jež se v roce 1987 dostala na seznam Světového přírodního dědictví. 90 % z rozlohy 560 000 ha je neovlivněných člověkem, takže zdejší biodiverzita je extrémně bohatá. Jen savců zde pobíhá a poletuje (netopýři) na 107 druhů včetně goril a šimpanzů. Právě na jejím okraji běží osvětový projekt s cílem „vyměnit“ gorilí maso za řekomyší. Na základně v Somalomo byly vybudovány kotce a umístěna první zvířata. „Vedoucím projektu byla jmenována nejstarší členka Ekoklubu, Valérie Paule Ankanka Apann. Jejím hlavním úkolem je nyní rozběhnout chov a pokusit se o první rozmnožení,“ dodává Lucie Vejmelková, koordinátorka in situ projektů Zoo Praha. „Pražská zoo rovněž podporuje materiálním vybavením strážce DJA. Opakovaně jim dodala potřeby do terénu, ale například i satelitní telefony,“ udává zoo na svých internetových stránkách. Dokonce z každé vstupenky jdou dvě koruny na africký projekt, takže (nejen) záchranu goril a chov řekomyší podporuje každý z návštěvníků. O tom, že bushmeet je pro přírodu skutečné riziko, jsme psali už v souvislosti s vyhubením jiného primátího druhu.

Text: Topi Pigula


 

Reklama
Reklama