Finští vědci vymysleli první očkování pro včely. Mohou tak spasit svět

Albert Einstein jednou řekl, že až vymřou včely, lidstvo je přežije jen o čtyři roky. Rozhodně v tom měl stoprocentní pravdu, včely jako opylovači pracují pro člověka lépe než většina strojů – nebýt jich, tak umřeme hlady.
Jak může včelám pomoci očkování?
Jak může včelám pomoci očkování?
istockphoto.com

reklama

Jenže v současné době včely strádají – umírají na choroby či insekticidy, a to kvůli milionu nejrůznějších důvodů – a pochopitelně jsou zranitelné i stále silnější klimatickou změnou. Moudří vědci se snaží o to, aby včely pro budoucnost zachovali, znamená to totiž, že i lidstvo dostane další šanci ještě něco provést se záchranou světa.

Nyní v tom udělali výrazný krok vědci z Helsinek, kteří vyvinuli a světu představili první očkování, které může včelám pomoci překonat potenciálně smrtící bakteriální infekce. Jde vůbec o první očkování určené pro hmyz.

Černá smrt

Jedním z největších rizik pro včelstva po celém světě je mor. Odborně se mu říká „mor včelího plodu“ a je to nesmírně zákeřný problém. Tuto nemoc způsobuje bakterie Paenibacillus larvae larvae. Její odolné spory přežívají v půdě i mnoho desítek let a způsobují dlouhodobé zamoření oblasti nákazy. Mor je většinou důsledkem nedostatečné péče o včelstva (nezajištění čistoty úlů) a u volně žijících včel se téměř nevyskytuje.

Mor včelího plodu je rozšířený po celém světě. V České republice se díky radikálním postupům při tlumení nákazy podařilo výskyt choroby snížit na desetiny procenta, ale to neznamená, že jsou před ním naše včelstva v bezpečí.

Jak naznačuje už jméno bakterie, mor nepostihuje dospělé včely, ale jen larvy. Ty se nakazí sporami mikroba v potravě – nejčastěji je do úlu náhodou dopraví nějaká dělnice. Spora v žaludku larvy do 24 hodin vyklíčí a rychle se množí. Se vzrůstajícím množstvím roste i koncentrace toxických enzymů a tělní buňky larvy se doslova rozpouštějí. Rozkládající se tkáňová struktura umožňuje mikrobu pronikat do dalších částí těla larvy. Po zavíčkování buňky hyne larva na celkovou sepsi. Zbytky jejího těla postupně vysychají a mění se v hnědočerný příškvar na dně buňky. Včely se snaží příškvar odstranit a mimoděk tak roznášejí infekci po plástech – spory jsou přitom velmi odolné a vydrží v kolonii i roky po jejich zanesení dovnitř. Problém tedy, když už nastane, není snadno řešitelný.

Přichází očkování

Nová vakcína dostala jméno PrimeBEE. Je určená pro královnu, která ji zkonzumuje v kousku cukru – případně si včelaři budou moci objednat ke koupi královnu, která už je naočkovaná. Protože královna je vlastně jediným genetickým zdrojem celé kolonie, bude se rezistence od ní přenášet na další generace – během pouhých několika generací tak získá její imunitu celá včelí kolonie. Celý proces, jak očkování funguje, je značně složitý; dal by se zjednodušeně popsat jako využití obranného procesu, který už včely mají, ale značně vylepšeného.

Toto očkování je zatím ve fázi testování, takže je příliš brzy na to začít se radovat. Vědci ještě ani neřekli, za kolik se bude očkovací látka prodávat – dokonce mohou narazit na něco, co její další vývoj může úplně překazit. Důležité ale je, že vědci našli mechanismus, který obecně funguje u hmyzu jako očkování – dal by se využít také u mnoha jiných procesů, nemocí a rizik, které včelám a dalšímu užitečnému hmyzu v současné době hrozí.

Až donedávna se totiž vědci obávali, že by nic jako očkování u hmyzu vůbec nemuselo fungovat. Proč? Hmyzu totiž na rozdíl od savců úplně chybí protilátky, což je klíčový faktor pro očkování. Finští experti ale dokázali tento problém překonat – všimli si totiž, že někteří hmyzí jedinci vystavení nízkému množství bakterií si později dokážou s těmito látkami poradit lépe než jedinci, kteří jim vystavení nebyli. I přes neexistenci protilátek tedy hmyz nějakým způsobem obdobu imunity má. Toho pak biologové z Helsinek dokázali využít – a nyní tvrdí, že by se stejný mechanismus dal použít vlastně proti všem existujícím mikrobům.

A to je pro lidstvo, s odpuštěním, zatraceně dobrá zpráva!

Text: MK

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama