Evropská divočina prosperuje, zvířata se vracejí na území obsazená člověkem

Do Evropy se vrací život. Velké šelmy, jako je vlk, rys a medvěd, znovu kolonizují území, ze kterých je dříve vytlačil člověk. Přibývá také ptáků a velkých sudokopytníků.
Pižmoň severní v Norsku
Pižmoň severní v Norsku
istockphoto.com

Z velkých ptačích druhů během posledních desetiletí v Evropě významně vzrostla početnost například u orla mořského, orla královského, čápa bílého nebo pelikána kadeřavého. Počty těchto druhů, ohrožených v minulosti především přímým pronásledováním, zejména kladením otrávených návnad, vzrostly díky ochraně v celoevropském měřítku od roku 1970 o desítky až stovky procent.

Jak zvládají divoká evropská zvířata soužití s člověkem, uvidíte v dokumentu BBC Sedm světů, jedna planeta v sobotu ve 20.00 na Prima ZOOM.

Sedm světů, jedna planeta (5) - upoutávka
Sedm světů, jedna planeta (5) - upoutávka

Z velkých savců slaví návrat například největší evropský býložravec – zubr. Ačkoliv byl na začátku 20. století téměř před vyhynutím kvůli lovu a ztrátě přirozeného prostředí, pomocí reintrodukčních programů a podpoře rozmnožování se jeho početnost opět zvýšila, a to především ve střední a východní Evropě se silnou základnou v Polsku a Bělorusku.

Norsko – ráj pižmoňů

Dalším velkým sudokopytníkem, který se znovu zabydluje v Evropě, je pižmoň severní. Kdysi početná populace tohoto býložravce původně obývala arktické oblasti Kanady, Grónska a Ruska, ale byla decimována lovem. Menší stáda pižmoňů byla nově vysazena do dvou skandinávských pohoří a daří se jim také na severu Ruska (Tajmyrský poloostrov).

Rozsáhlou oblastí, kde se evropská příroda zachovala prakticky v neporušené podobě, je delta Dunaje. Území o rozloze kolem 3450 km2 nabízí přirozený biotop především pro dva druhy pelikánů – pelikána kadeřavého a vzácnějšího pelikána bílého.

Dokument BBC Sedm světů, jedna planeta sledujte každou sobotu ve 20.00 na Prima ZOOM.

reklama