Co čeká Escobarovy slavné hrochy? Ve hře je likvidace nebo kastrace

Narkobaron Pablo Escobar po sobě zanechal v Kolumbii hrochy, jejichž životy teď visí na vlásku.
Pablo Escobar si jednoho dne zkrátka řekl, že si pořídí hrochy...
Pablo Escobar si jednoho dne zkrátka řekl, že si pořídí hrochy...
Colombian National Police / istock.com

reklama

Pro někoho jsou hroši v Kolumbii nejkrásnějšími zvířaty na světě, pro jiného jsou invazním druhem zásadním způsobem poškozujícím tamní unikátní přírodu. O nich samotných a jejich výkalech jsme už na webu Prima ZOOM psali. Toto je pokračování jejich příběhu, který možná brzy skončí.

Z Afriky do Kolumbie

Podle magazínu Forbes byl Pablo Escobar ve své době sedmým nejbohatším člověkem na světě. Vzpomínáte na pohovky plné dolarů, které měl Escobar v seriálu Narcos? Kolumbijský narkobaron měl tolik peněz, že absolutně nevěděl, za co je utratit. Tak obrovské množství bankovek nešlo ani sebemohutnějším „praním“ zlegalizovat. K pašování kokainu se používala letadla i ponorky, to vše něco stálo, ale přesto se jednalo jen o zlomek zisků. Tak proč si nepořídit třeba hrochy, tedy zvířata, která nemá „jen tak někdo“ a která se mohla stát statusovým symbolem Pabla Escobara?

Připomeňme, že hroši byli z Afriky do Kolumbie dovezeni nelegálně, což by už samo o sobě mohlo být bodem do diskuze vedoucí k likvidaci. Navíc už došlo k napadení lidí. Představme si podobnou situaci v Česku. Mafián Mrázek si nelegálně přiveze například pumu, která se dostane do volné přírody, napadne člověka a navíc aktivně ohrožuje místní druhy. Vědci by navrhovali odstřel. Souhlasili byste?

Puma je sice nebezpečná, ale zároveň rozhodně krásná a elegantní. V podobné situaci jsou aktuálně Escobarovi hroši. Na jednu stranu je někteří považují za krásný a zároveň zajímavý nový prvek kolumbijské přírody, na druhou jde o zvířata nebezpečná, nepůvodní a invazní.

Hroch pod vodou vydrží dlouhé minuty
Autor: istock.com Hroch pod vodou vydrží dlouhé minuty

Vědci se kloní k likvidaci

Sám Escobar sice zahynul 2. prosince 1993 při přestřelce s policií, jeho dědictví žije dál. A poškozuje kolumbijské mokřadní ekosystémy. „Studie v časopise Biological Conservation odhaduje, že pokud by zvířata nebyla odstraněna, mohl by do roku 2035 jejich počet dosáhnout až 1 500 jedinců. Růst hroší populace by mohl ohrozit obyvatele této oblasti, protože hroši každý rok v Africe zabijí více lidí než jakýkoli jiný druh divoké zvěře. Zvířata také nemají v Kolumbii žádné přirozené predátory,“ píše server The Hill.

Rozsudek smrti pro kolumbijské hrochy zatím nepadl, ale jejich čas se evidentně krátí. Stačí jeden smrtící útok na člověka a dosavadní podpora laické veřejnosti by se rychle mohla změnit. Kromě samotné likvidace je ve hře i sterilizace zvířat, což je proces na jednu stranu „humánní“, ale pokud by byla úspěšně sterilizována celá populace, výsledek by byl stejný.

V důsledku toho by populace „přirozeně vymřela“, jen by to (společně s negativním dopadem na ekosystém) trvalo déle. Navíc z hlediska provedení je likvidace mnohem jednodušší. Při kastraci je nutné zvíře najít, chytit, uspat, vykastrovat a vrátit zpět, přičemž každá z uvedených činností potřebuje svého odborníka.

Problém, který se řeší pod přezdívkou „kokainoví hroši“, přitom v 80. letech začal poměrně nenápadně – importem jednoho samce a tří samic. Snaha o jejich likvidaci navíc už v Kolumbii byla, do cesty se jí však postavilo veřejné mínění a od té doby se situace radikálně mění jen k horšímu.

reklama

reklama