Dokáže krajta spolknout člověka? Máme děsivou odpověď

Krajty patří mezi největší hady světa a jejich velikost i styl lovu jim umožňují si troufnout i na velkou kořist: třeba člověka. Jak přesně krajta dokáže člověka ulovit?
Dokážete si představit, že vás takováto krajta spolkne?
Dokážete si představit, že vás takováto krajta spolkne?
istockphoto.com

reklama

Krajty sice nepatří mezi jedovaté hady, jedná se však o nebezpečné škrtiče. Zřejmě nejzajímavějším zástupcem této čeledě je krajta mřížkovaná, která běžně dosahuje délky kolem šesti metrů; historie však zaznamenala i zástupce kolem devíti metrů délky, čímž se řadí k největším hadům vůbec. Ovšem i šesti, sedmimetrový had stačí k tomu, aby napáchal těžko představitelné hrůzy - například spolkl celého člověka.

Krajta polyká

Tento incident se odehrál nedávno v Indonésii. Tamní žena se nevrátila ze své zahrady, a tak se ji její známí vydali hledat. Nedaleko plantáže našli sedmimetrovou krajtu mřížkovanou s výrazně nafouklým břichem. Hada usmrtili, rozpárali a došlo k potvrzení nejhorší předpovědi: v břiše krajty bylo nalezeno ženino neporušené tělo včetně oblečení. Krajta ji začala polykat od hlavy poté, co svými silnými svaly způsobila relativně rychlé zastavení krevního oběhu. Pak jí už nic nebránilo v pozření nebohé Indonésanky.

Podobný případ se přitom právě v Indonésii odehrál před více než rokem, tehdy byl obětí pětadvacetiletý muž. I tehdy místní našli celé jeho tělo uvnitř hada. Jedná se o děsivé události, avšak alespoň trochu nás může utěšit, že k zastavení krevního oběhu hadům stačí pouze několikasekundový silný stisk, takže hororové představy o pojídání zaživa se nenaplňují. Pro samotné velklé hady (podobně loví třeba i anakonda) se jedná o výhodnější způsob, neboť tímto způsobem oběť usmrtí velice rychle a s relativně malým rizikem vlastního zranění.

Člověk a příroda

Je však zajímavé se zamyslet, kde se vůbec obří had vzal nedaleko lidských příbytků, kam obvykle nezavítá. K lovu si vybírá menší oběti, většinou malé savce či ptáky. Nejpravděpodobněji se jeví teorie, že vinou průmyslového kácení lesů kvůli zpracování palmového oleje byl had vyhnán mimo své tradiční lokality. Možná také stejná aktivita vedla k vyhubení leckteré přirozené potravy, kvůli čemuž had musel změnit místo lovu. Tak jako tak se zdá, že za tyto tragické události může nepřímou měrou člověk, jehož zásady do přírody jsou v rozvojovém světě často velmi necitlivé. Jako by nám snad takto příroda vracela to, jak se k ní chováme…

Text: MS

reklama

reklama