13. října 2014 06:00

Dinosauři nevymřeli, jejich potomci mezi námi žijí dodnes, ukazují důkazy

Dinosauři žijí: hledat chybějící pojítko mezi dinosaury a dnešními ptáky není třeba, dinosauři se v ptáky změnili zcela jednoduše.

Prakticky po celé 20. století fascinovali pravěcí ještěři vědeckou mysl i fantazii veřejnosti. Ať už to byla triková kouzla Cesty do pravěku z poloviny století nebo digitální čáry Jurského parku z jeho konce, pravěcí giganti působili jako z jiné planety, právě v Jurském parku skoro až nápadně připomínající potvory z Vetřelce.

Zmizeli navíc tak náhle, jak tragicky. Možná vás tak překvapí, že s pravděpodobností hraničící s jistotou můžeme dnes za přímé potomky dinosaurů označit slepice. Cestu velikánů třetihor do kurníku lze doložit řadou způsobů.

Dinosauři žijí

Jeden z prvních předchůdců ptáků, na němž se vědci bez větších problémů shodli, je Archeopteryx. Objevil se už před 150 miliony let, dlouho byl přitom vědci považovaný buď za prvního ptáka nebo létajícího dinosaura. Dnes lze jednoduše říct, že byl obojím – fosilie z éry dinosaurů a po jejich konci totiž ukazují zcela plynulý vývoj dinosaurů do dnešních ptáků. „Neexistuje jeden moment, kdy lze říct, že se dinosauři stali ptáky. Není tu žádný chybějící článek,“ sdělil Steve Brusatte z University of Edinburgh.

„To, jak dnes vnímáme kostru ptáka, bylo sestavováno dohromady miliony let vývoje,“ pokračuje v odkazu na svůj výzkum, který stopoval právě vývoj kostry dinosaurů v ptáky, „Jakmile to do sebe zapadlo, odemkl se velký potenciál, který ptákům umožnil rychlý evoluční vývoj.“

Jeho tým zevrubně identifikoval a sledoval vývoj celkem 853 anatomických prvků. Odhalil tak, že první objev ptáků, který byl datován právě k Archeopteryxovi, dle kosterních dokladů započal už o 80 milionů let dříve s objevem prvních dinosaurů. S tím, jak se někteří dinosauři časem „stávali ptáky“, jednoduše nelze vypíchnout jediný bod celého transformace. Závěr je snadný – ptáci jsou přímými potomky dinosaurů.

Peří jako důkaz

Příkladem další podobnosti dinosaurů a ptáků, navzdory více než dvacetileté historii stále čerstvým, je krom koster například objev opeřených leč nelétajících dinosaurů. Skutečně, pokryjeme-li menší dinosaury barevným opeřením, podobnost s ptáky je najednou zjevná. Různé další variace jako zmenšení velikostí nebo duté kosti, se objevily jako produkt mutací evoluce během milionů let.

Například v případě velikosti jde o produkt menší úrovně podílu kyslíku v atmosféře. Zjednodušeně řečeno, čím více kyslíku, tím větší zvířata, ale i hmyz. Pověstné gigantické stonožky, které pochodovaly Zemí dávno před dinosaury, byly rovněž produktem přemíry stromů, ale i tehdejší absence druhů, které by požíraly rozkládající se listí. Díky nim působila Země v minulosti spíše jako planeta rostlin než zvířat.

Názor, že ptáci jsou potomky dinosaurů přitom není nikterak nový. Už po Darwinově přelomové publikaci O původu druhů s tímto nápadem přišel biolog Thomas Huxley a dokládal ho na podobnosti koster obou druhů. Dobový vedoucí specialista na dinosaury Richard Owen však s jeho tvrzením nesouhlasil. Během dekád se Huxleyho teze nakonec přesto uchytila, až v 90. letech 20. století byly objeveny fosilní pozůstatky ukazující, že barevné peří beze všech pochybností nosili i mnozí nelétající dinosauři. S tím se naše představy o dinosaurech navždy změnily.

Ladislav Loukota

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom