Co zajistí včelám delší život? Divili byste se...

Chlorella je známá řasa. A na včely má nečekaně kladný vliv. Zachrání klesající počty včel?
Zachrání řasa včely?
Zachrání řasa včely?
pixabay.com

Včela a řasa

Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích zkoumá, jak řasa chlorella ovlivňuje život včel. Vědci jim řasu dávají jako prášek nebo v medocukrovém těstu a zjistili, že včely jsou například mnohem vitálnější. Jihlavské včelařství Koblížek začalo jako první v ČR nabízet přírodní doplňkové krmivo pro včely s touto řasou, které pomáhá v kritických obdobích rozvoje včelstva. ČTK to dnes řekl Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Produkce medu po krmení včel řasou se zvedne až o 17 procent, zjistili vědci čtyřletým zkoumáním. V letech 2015 až 2016 v experimentech se 30 včelstvy na deseti včelnicích zjistili, že sladkovodní zelená mikrořasa chlorella je pro včely atraktivní potrava, kterou si ukládají do pylových buněk a využívají ji hlavně jako zdroj bílkovin. Chlorella také obsahuje látky, které mohou působit jako prevence proti moru včelího plodu.

ilustrační foto
Autor: Pixabay ilustrační foto

Na začátku byla náhoda

Ředitel centra Algatech při Mikrobiologickém ústav Akademie věd ČR v Třeboni, sám včelař, si všiml, že včely, které má poblíž sušičky řasy chlorella, se drží v mračnech kolem větráku haly. "Bylo to na jaře, kdy ještě nic nekvetlo a nebyl nikde pyl. Ráchaly se v tom, byly úplně zelené, proudem létaly zpátky do úlu a tam to ukládaly do buněk a využívaly jako bílkovinu," řekl Krištůfek.

Vznikl nápad použít řasu jako doplňkové krmivo pro včely. Řasa obsahuje hodně bílkovin, 40 až 50 procent, i další látky významné pro imunitu. Když včela dostává potravu s řasou, je živější, včel je v úlu víc, matka klade víc vajíček, vyvíjí se víc larev a prodlužuje se život včel.

Vědci vymysleli, jak řasu dostat do potravy buď formou prášku, nebo v medocukrovém těstu. Apialgaprotein, nové přírodní doplňkové krmivo pro včely, je určeno pro kritická období rozvoje včelstva na jaře, v létě po 20. červnu, kdy se rozvíjí dlouhověká generace včel, a na podzim.

"Teď jsme v období podletí, kdy se ve včelstvu rozvíjejí včely dlouholeté, které žijí devět měsíců a přetáhnou včelstvo přes zimu (krátkověké včely žijí 40 dní). Včely potřebují vodu, pyl a nektar. V krajině nyní nemají kde nasbírat pyl, což je bílkovina, bez toho se nebudou množit a nebudou vznikat larvičky," řekl Krištůfek.

Řasa v prášku místo pylu

Když jim vědci nabízejí řasu v prášku, včely ji používají jako pyl. Roste pak množství včel, matka víc klade. Řasa zlepšuje i funkci hltanových žláz. "Larvičky jsou bohatěji zakrmeny bílkovinou, jsou větší. Včely si zelený prášek odebírají a vytvářejí si rousky, kuličky stmeleného pylu. S kuličkou letí do úlu, tam jí to jiná včela strhne, uloží do buňky a hlavou utluče jako do silážní věže. Odtud to berou pro larvičky i matku, vytvářejí z toho mateří kašičku," řekl Krištůfek.

V roce 2015 bylo v Česku 54 416 včelařů, kteří chovali 596 313 včelstev. Produkce medu v zemi se pohybuje kolem 10 000 tun za rok, v roce 2015 byl průměrný výnos medu 15,5 kilogramu na včelstvo.

ČTK

reklama