Člověk prodlužuje sýkorkám zobáky, tvrdí vědecká studie

Evoluce pokračuje

„Existuje slavná teorie o vývoji vědy, podle níž nejde o postupné navyšování poznatků, nýbrž o přelomové skoky kupředu. Tyto skutečné „vědecké revoluce“ znamenají zásadní kvalitativní posun oproti předchozímu stavu. Takovýto popis se bezesporu hodí na způsob, jakým se zrodila a prosadila slavná evoluční teorie Charlese Darwina,“ zaznělo v Českém rozhlase.

Evoluce na krmítku

Evoluční teorie, i přes miliony fyzických důkazů ve formě fosilií, je stále občas zpochybňována. Nejenže jsou důkazy, na které si mohou lidi sáhnout nebo si je prohlédnout v muzeu, ale evoluce je nepřetržitý proces neustále měnící druhy kolem nás i nás samotné. Aktuálně v University of East Anglia se zaměřili na u nás naprosto běžného ptáka, kterého v zimě zastihneme takřka u každého krmítka. A podle britských vědců lze ukázat na čerstvý, jasný a konkrétní důkaz probíhající evoluce právě na těchto běžných ptácích. A krmítka v nich hrají zásadní úlohu.

3000 sledovaných sýkorek

Vědci se zaměřili na délku zobáků a DNA. Ukázalo se, že ve výhodě jsou ptáci s o trochu delšími zobáky, kterými vybírají jídlo z krmítek. Další šetření ukázalo, že rodiče, kteří svým potomkům v genomu předali „vlohy“ pro delší zobák měli větší úspěšnost při vyhnízdění. Délka zobáku může někomu se zdát někomu naprosto nepatrná, zobáky se prodloužily o pouhopouhé 0,2 mm. Nicméně evoluce se ubírá právě těmito extrémně malými postupnými kroky. „Takto přizpůsobení rodičové pak každých 5 let vyváděli o jedno ptáče více než jejich krátkozobí oponenti,“ napsal Marek Schwarzmann v deníku E15.

Velmi zjednodušeně řečeno, ptáci se začali přizpůsobovat nové, byť sezonní nabídce potravy, což v praxi znamená, že se člověk stává hybným prvkem evoluce sýkorek. Dá se zodpovědět i otázka, proč zrovna Velká Británie se stala domovem „dlouhozobých“ sýkorek. Britové milují své ptactvo, birdwatching (sledování ptáků) je takřka národním sportem a krmítka jsou nepřehlédnutelnou a takřka „povinnou“ výbanou zahrádek na předměstích. To se samozřejmě projevuje i na množství peněz utracených za ptačí krmivo.

Text: Topi Pigula