Krávy jsou inteligentní a citlivé a mají rády hlazení

Až vám někdo bude nadávat do krav, neurazte se. Nebude daleko od pravdy. Lidé totiž se skotem sdílejí osmdesát procent genů. A není to jediná paralela s člověkem. Kráva má podobnou strukturu obličeje, jen s několika rozdíly. Je vysoce sexuální, gravidní je devět měsíců stejně jako žena a je i stejně oddanou matkou. Krávy si stejně jako lidé vytvářejí blízké vztahy a většinu času tráví jen s malou hrstkou přátel. A pozor! Naštvat krávu se rozhodně nevyplácí. Umí si totiž vybudovat dlouhodobou zášť vůči konkrétním jedincům.

O skotu se říká, že je hloupý. Dokonce to s tímto předsudkem došlo tak daleko, že se lidé častují názvy hovězího dobytka i při nadávání. Krávy přitom nejsou nijak nechápavé a rozhodně netrpí bezmyšlenkovitou pasivitou. Krávy jsou velmi zajímavé bytosti. Stejně jako mezi lidmi existují i ve stádu krav jedinci nadanější, kteří se velmi rychle učí, jsou zvídaví, odvážní, a navíc mají dobrodružnou povahu. Není kráva jako kráva. Některé jsou přátelské, projevují se vůči svým souputníkům ve stádu citlivě, zatímco z jiných se můžou vyklubat pěkně nevyzpytatelné mrchy.

Kraví hierarchie

Mezi kravami panuje komplikovaná hierarchie, kterou ovlivňují faktory, jako je věk a velikost, ale svou roli hraje i to, zda má kráva rohy. Určitý jedinec může být vůči některým členům stáda dominantním, zatímco vůči jiným bude zaujímat submisivnější postoj. Ctění hierarchie ve skupině je velice důležité, protože zajišťuje klidnou atmosféru a snižuje agresivitu. Každý jedinec přesně ví, kde je jeho místo, a tuto svou „pozici ve frontě“ respektuje. Inteligence, zvídavost, sebevědomí, zkušenosti a dobré sociální dovednosti jsou přesně to, co nakonec určí, kdo se ve stádu stane vůdcem. Proto jsou vůdci nejčastěji nejstarší jedinci ze stáda.

My lidé považujeme odedávna za své nejoddanější a nejbližší zvířecí přátele kočky nebo psy a přisuzujeme jim i notnou dávku inteligence či vnímavosti. Kráva má však proporcionálně větší mozek než oba tihle osvědčení miláčci. Velký mozek krav má téměř tolik závitů a nervových spojů jako ten lidský. Je proto bezpochyby pravda, že to stračenám za klidnou fasádou v hlavě myšlenkami jen víří. Mají dokonce rády intelektuální výzvy a stejně jako my jsou nadšené, když najdou řešení problému.

V zajetí emocí

Emocionální život krav je velmi pestrý. Zažívají širokou škálu pocitů, jako je strach či úzkost, bojí se o budoucnost a jsou schopné cítit štěstí. Podle výzkumu northamptonské univerzity si navíc vytvářejí své „nejlepší přátele“, a dokonce i spiklenecké vztahy. Když někdo od sebe spřátelené krávy oddělí, jsou velice frustrované. Krávy jsou i velmi pozorné matky. Když jim jejich telata odrostou a je čas je odvést, ještě dlouho po nich toužebně volají a nachodí i mnoho kilometrů, aby je našly. Když ve stádu dojde ke smrti jejich milované čtyřnohé duše, viditelně truchlí a trápí se. Dokonce umějí i plakat. Krávy jsou schopné vycítit smrt a za svůj život bojovat.

Své o tom ví čtyřnohá Idabelle z Virginie, kterou naložili na nákladní loď, aby ji převezli do Venezuely. Tam by ji dojili, dokud by dávala mléko, a následně by ji porazili na jatkách – ostatně jako zbytek stáda. Idabelle však svou pochmurnou budoucnost vycítila, a i když byla březí, otočila se na kopytu, rozběhla se a skočila do řeky James. Poháněna adrenalinem a mateřským instinktem doplavala až na ostrov a zmizela v lese. I když byla nakonec odchycena, dostala svobodu a byla poslána do svatyně.

Veselá kráva

V jakém emočním rozpoložení se kráva právě nachází, zjistíte snadno. Čím méně bělma v jejích očích zahlédnete, tím lépe se cítí. Uši, a dokonce i čumák, jsou také ukazatelem aktuálních pocitů. Jsou-li v uvolněné poloze, můžete být klidní, nic vám nehrozí. Krávě dělá velmi dobře hlazení – ostatně komu také ne. Jeden výzkum prokázal, že během této něžné aktivity klesá teplota jejího čenichu. Bylo by zajímavé vědět, co dělá něžné vískání s lidským nosem. Škoda, že se to zatím ještě neměřilo.

Lidé odnepaměti chtěli porozumět řeči zvířat. Povedlo se to snad jenom Jiříkovi z pohádky o Zlatovlásce, britský tým vědců však strávil téměř celý rok studiem způsobů komunikace krav. Přišli na to, že matka kráva se svým teletem hovoří stejně něžně, jako na vás mluvila vaše maminka. Jsou to právě nižší tóny, které znamenají láskyplné volání. Všechny hovory jsou navíc individualizované tak, že všichni vědí, kdo na koho bučí, a nikdy nedojde k mýlce. Kromě hlasitých hovorů vedou krávy i nonverbální komunikaci. Svou roli při ní hraje výraz obličeje i pozice těla. Když už jsme u těla, je velmi zajímavé, že různobarevné skvrny holštýnského skotu jsou něco jako otisk prstu u lidí. Žádné dvě krávy nemají na svém těle přesně stejný vzor.

Text: Markéta Foktová

První letošní vydání časopisu Prima ZOOM je tady!

O krávách toho však víme ještě mnohem více. Celý článek (stejně jako desítky stran dalšího zajímavého čtení) najdete v letošním prvním vydání časopisu Prima ZOOM, jehož tváří se stal herec a příležitostný dobrodruh Ivan Trojan. Časopis najdete na stáncích už od čtvrtka 27. února.