Chraňte plantáže olejové palmy. Je to ekologické

Palmový olej byl ještě před nedávnem popisován jako ekologické zlo, jenže se ukazuje, že je dobré plantáže olejnice guinejské, oné olejové palmy, spíše chránit než ničit. Proč najednou takový obrat?
Plody olejnice guinejské - zdroj palmového oleje
Plody olejnice guinejské - zdroj palmového oleje
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Palma olejová, olejnice guinejská

O „zlořečené“ palmě olejové už jsme v minulosti psali, tak jen shrňme její základní charakteristiky. Palma olejná čili olejnice guinejská (Elaeis guineensis) je tropický strom z čeledi arekovitých. Z oplodí této palmy se získává palmový olej, který je světle žlutý až oranžový a používá se v potravinářství nebo třeba k výrobě biopaliva, kosmetických přípravků a pracích prášků. Z jedné vzrostlé palmy se ročně sklízí 5–10 plodenství. Kromě oleje poskytuje olejná palma sladkou mízu, používanou k výrobě vína, cukru nebo octa. Listy se využívají k výrobě pleteného zboží a dřevo (včetně dřevnatých stonků listů) se používá jako stavební materiál. Palma dokáže dorůst do výšky 25–30 m s listy až 5 m dlouhými, jichž má kolem padesáti. Plody, z nichž se lisuje olej, se objevují poměrně brzy, už u tříletých rostlin. Jednotlivé „oříšky“ mají průměr 2–3 cm, obsahují 43–51 % oleje a vyskytují se v trsech o váze až 15 kg.

Takhle vypadají plody olejnice - Malajsie
Takhle vypadají plody olejnice - Malajsie
Foto: Topi Pigula

Kampaň proti palmovému oleji

I Greenpeace známá svými ekologickými a politickými kampaněmi (v Česku se například zásadně postavila proti postavení amerického radaru v Brdech) uznává, že palma olejová má opravdu velikou „olejovou“ výnosnost a zmiňuje, že původně západoafrická rostlina se rozšířila do tropů a subtropů v podstatě celého světa. Na území Malajsie a Indonésie se začaly kácet pralesy, aby extrémně bohatá biodiverzita ustoupila palmovým monokulturám. Palmový olej si našel cestu do extrémního množství potravin, kosmetických produktů  jak je napsáno výše, i do biopaliv, byť v Česku nám tuto funkci zatím supluje řepka. Najít sušenku v běžné produkci, která nemá v sobě tu větší, tu menší podíl palmového oleje, je téměř nadlidský úkol. Na 31. 1. připadá Den bez palmového oleje, jenže pokud ho motoristé musí čerpat „povinně ze zákona“, neboť je obsažený jako biosložka v pohonných hmotách, tak se asi nepřidají. Má ho v sobě „obyčejná“ tatranka, ale webové stránky Zoo Praha udávají mezi výrobky obsahujícími palmový olej i ztužený tuk na pečení Hera, Rama Olivio (která mate názvem a tváří se jako „olivová“), Kinder vajíčko i čokoládu Milka, která by z hlediska přísných norem vůbec čokoládou být nazývaná neměla, neboť skutečná čokoláda má obsahovat kakaové máslo. To vše by mělo být důvodem, proč zastavit produkci palmového oleje a nahradit ho něčím „ekologičtějším“. Jenže to vypadá, že to nejde.

Postaví se Greenpeace na obranu palmových plantáží?

Ať to zní jak chce absurdně, tak pokud chce chránit světovou biodiverzitu, tak by mělo. Ukazuje na to doporučení IUCN, tedy Světového svazu ochrany přírody. „Když zvážíme všechny negativní dopady produkce palmového oleje na biodiverzitu, neříká se nám to snadno. Ale odmítnout palmový olej by znamenalo něco mnohem horšího,“ říká generální ředitelka IUCN Inger Andersen. Jak je to možné? V zásadě jde o to, že výsadba jakékoliv jiné rostliny, která by měla olej v takovém množství, jaký produkuje palma olejná, nahradit, by zabrala mnohem větší plochu, než zabírají současné plantáže olejnice guinejské. Podle informací publikovaných serverem ekolist.cz vede pěstování palmy olejné k ohrožení 193 živočišných druhů, u kterých se ikonou stal orangutan. Počet bude pravděpodobně mnohem vyšší, protože zdaleka ne všechny druhy známe, takže ty neznámé nejsou započtené. Nicméně základním sdělením IUCN není to, aby bylo palmového oleje méně, nýbrž aby se jeho plantáže stabilizovaly, aby se jednalo o trvale udržitelný stav. Je totiž už tak hluboko implantován v systému lidského konzumu, že není možné ho zrušit či zakázat. Na jeho místo by totiž přišly rostliny na prostor mnohem náročnější, což by v konečném důsledku vedlo k ještě většímu kácení. Ironickým pohledem by se daly vidět rozsáhlé možnosti v obrovských plochách Amazonie. A tamní kácení rozhodně není nic, co by ochrana přírody na místní či mezinárodní úrovni chtěla podporovat. V praxi jde vlastně o výzvu k „obyčejným“ lidem. Užívejme palmový olej, ale s rozumem a střídmě, ať se nemusí jeho produkce zvyšovat. 

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama