Chování našich psích mazlíčků silně ovlivňuje genetika. Víc, než si většina z nás myslí

Co ale ovlivňuje výsledný koktejl vlastností, dovedností a schopností? Je to cílený výcvik, nebo genetická výbava jednotlivých plemen?
Když z očí vyzařuje klid...
Když z očí vyzařuje klid...
pixabay.com

Psi nás doprovázejí již přibližně 15 000 let a posledních asi 300 let se lidstvo intenzivně věnuje šlechtění různých plemen. To, že každé psí plemeno, každý jednotlivec, má rozdílné vlastnosti a schopnosti učit se novým dovednostem, není žádnou novinkou. Nová studie přináší zajímavé odpovědi, souvislosti a samozřejmě spoustu nových otázek. 

Štěně bernského salašnického psa
Autor: pixabay.com Štěně bernského salašnického psa

101 plemen pod drobnohledem 

Výsledky výzkumu publikovaného 1. října tohoto roku v Proceedings of the Royal Society B poukazují na zajímané skutečnosti, které se týkají vztahu genetické výbavy a chování, schopnosti učit se novým dovednostem nebo třeba strachu a agresivity u jednotlivých psích plemen.   
Všichni víme, že naši čtyřnozí mazlíčci mají rozdílné povahy a rozdílné schopnosti učit se různým dovednostem,“ vysvětluje zaměření výzkumu genetik Noah Snyder-Mackler pracující na University of Washington v Seattlu a dodává: „Ale až do nedávna jsme jen těžko určovali podíl genetické výbavy jednotlivých plemen a cíleného výcviku. Výsledky většina předchozích studií poukazovala spíše na důležitost cíleného výcviku psů pro rozvoj žádoucího chování a naučení se určitým dovednostem. Náš výzkum je historicky prvním, který poukazuje na velmi silný vztah genetické výbavy a chování.“ 

Vědecký tým vedený Noahem Snyder-Macklerem se zaměřil na studium genetické výbavy celkem 101 plemen psů. „K získání relevantních dat jsme použili dvě dostupné genetické databáze psích plemen a pak data z výzkumu nazvaného C-BARQ, který vycházel z dotazníkového šetření zaměřeného na majitele a chovatele konkrétních plemen,“ popisuje Noah Snyder-Mackler a dodává: „Výzkum C-BARQ žádal od chovatelů psů, aby u čistokrevných plemen hodnotili sklon k určitému chování.“ 

Při hledání ohrožených koal pomáhá záchranářům i tento čtyřnohý hrdina
Autor: CNN/Nine News Při hledání ohrožených koal pomáhá záchranářům i tento čtyřnohý hrdina

„Nejedná se sice o dokonalé zdroje dat,“ reaguje Clive Wynne zabývající se studiem chování zvířat na Arizona State University v Tempe, „ale výsledky jsou unikátní hlavně v tom, že zahrnují opravdu velké množství informací o velkém množství jedinců.“ 

14 000 psů

Vědci použili data od více než 14 000 psů uvedených v databázi C-BARQ a ke každému plemenu přiřadili 14 různých charakteristik chování a schopnosti učit se novým dovednostem. Následně hledali genetickou podobnost mezi jednotlivými plemeny, které měly podobné skóre. Z výsledků tohoto srovnávání vyplynulo, že rysy jako agresivita vůči neznámým lidem, trénovatelnost či potřeba pronásledovat, je plemeni dána geneticky přibližně z 60–70 %. Čivavy a jezevčíci vykazovali vyšší míru agresivity vůči neznámým lidem než jiná plemena, zatímco např. border kolie vynikaly nad ostatními plemeny vyšší mírou vycvičitelnosti.

Border Kolie je jedním z nejinteligentnějších pejsků vůbec.
Autor: istock.com Border Kolie je jedním z nejinteligentnějších pejsků vůbec.

Naopak u projevů strachu se vliv genetické výbavy u jednotlivých plemen blížil shodně 50 %. Znamená to tedy, že prostředí, ve kterém psi žijí, hraje v tomto případě stejně důležitou roli. 
Biolog Evan MacLean z University of Arizona in Tucson k tomu říká: „Tyto silné korelace naznačují, jak velký význam měla chovatelská péče o jednotlivá psí plemena během jejich historického vývoje.“ 

Vědci se dále snažili najít specifické geny, které by bylo možné spojit s daným konkrétním chováním nebo vlastností, a vysvětlit tak rozdíly mezi jednotlivými plemeny. Podařilo se izolovat celkem 131 genů. „Většina těchto genů nebo jejich variací má vliv na vývoj neurologických funkcí,“ vysvětluje Carlos Alvarez, který se zabývá genetickým výzkumem v Children’s Hospital in Columbus v Ohiou.  

Psí plemena jsou opravdu vynikajícími a zajímavými objekty pro genetické studie,“ vysvětluje Carlos Alvarez a dodává, že během cíleného šlechtění jednotlivých plemen totiž došlo k cílenému zjednodušení nebo změně genetické výbavy.

Clive Wynne k tomu navíc připomíná: „Studie nám umožňuje snáze pochopit, jak se u psů vyvíjejí určité vlastnosti jejich osobnosti. Majitelé psů by si tak měli uvědomit, že řada osobnostních charakteristik je danému plemenu vrozená a předurčená a nelze s tím nic moc dělat. Přesto cílenou prací, podnětným prostředím a výcvikem lze dosáhnout zajímavých výsledků. Možná právě proto by se se psem mělo vždy zacházet jako se svébytnou osobností, ne jen jako s příslušníkem určitého plemene.“ 

Text: David Hainall 

reklama