Burianosaurus augustai: Jediný český dinosaurus žil před 94 miliony lety

Jediný český dinosaurus vzdává hold legendám české paleontologie a dobrodružné literatury.
Možná podoba Burianosaura augustai
Možná podoba Burianosaura augustai
CC BY-ND / Creative Commons / Edyta Felcyn

reklama

Obrázky Zdeňka Buriana (1905–1981) zná každý milovník pravěku, vyznavač evoluce, a dokonce i zkušenější znalec cestovatelské a dobrodružné literatury. Jeho paleontologické rekonstrukce ze života druhohor (dinosauři, ptakoještěři, svět plavuní a přesliček) či dob ledových (mamuti i jejich lovci) se řadí k vrcholům českého ilustrátorského umění. Vědecká věrnost byla dána díky spolupráci se špičkovým paleontologem Josefem Augustou (1903–1968). Je tedy logické, že jediný uznaný druh českého dinosauřího světa, Burianosaurus augustai, vzdává svým jménem hold oběma mužům.

Zachovala se jediná kost

Burianosaurus augustai byl nalezen u obce Mezholezy nedaleko Kutné hory MUDr. Michalem Moučkou. Ačkoli je lokalit se zkamenělinami bezobratlých živočichů v Česku hodně, jen tady z horniny trčela jediná zkamenělá druhohorní kost. Později se ukázalo, že šlo o ornitopodního dinosaura, a byť jde o příbuzného známého iguanodona, český nález nebyl žádný obr. Zatímco iguanodon měřil 8–9 metrů, český dinosaurus měl sotva polovinu.

Burianosaurova stehenní kost
Autor: CC BY-SA 4.0 / Meridas / Vladimír Socha Burianosaurova stehenní kost

Ačkoli k samotnému nálezu došlo už v roce 2003, až o čtrnáct let později vyšla v Journal of Systematic Palaeontology studie, která nejenže upřesnila status daného nálezu, ale poprvé uváděla i oficiální jméno. Podle pravidel zoologické nomenklatury teprve tímto popisem získala Česká republika svého prvního dinosaura. Respektive popis druhu, který žil na jejím dnešním území. Autorem popisu je Daniel Madzia, tehdejší doktorand Institutu paleobiologie Polské akademie věd ve Varšavě.

Zázrakem zachovalá kost

Říká se, že dinosauři nevyhynuli, jen se proměnili v ptáky. Jenže Burianosaurus patřil ke skutečně vyhynulé skupině, neboť se řadil k neptačím dinosaurům, kteří nás opustili před 66 miliony lety. Burianosaurus žil v době před 94 miliony lety a podle všeho šlo o mladého, leč dospělého jedince. Mrtvé dinosauří tělo muselo být nějakou dobu ve vodě, což dokazují patrné stopy po zubech žraloka nebo vodního ještěra mosasaura. Takový úkaz není překvapivý, jelikož když se Burianosaurus procházel po souši, bylo na většině území dnešní České republiky mělké moře pokryté ostrovy.

Kost, podle které byl popsán jediný český dinosaurus
Autor: CC BY 3.0 / Oldřich Fejfar / Martin Košťák / Jiří Kvaček / Martin Mazuch / Michal Moučka Kost, podle které byl popsán jediný český dinosaurus

Život Burianosaura na tehdejších ostrovech může vysvětlovat i jeho menší vzrůst. Může se totiž jednat o tzv. ostrovní nanismus, trpasličí formu vyskytující se právě na ostrovech. Menší vzrůst tam byl výhodnější, protože ostrovy obecně nabízejí moc velké potravní zdroje a ve výhodě jsou jedinci s nepřehnanými nároky na potravu. Geneticky pak ti menší přežívají a svou vzrůstovou výhodu předávají v genech svým potomkům.

Česko je na dinosaury chudé

Kromě Burianosaura Česká republika nemá mnoho dinosauřích nálezů. Několik se ale přesto najde. Nalezen byl kupříkladu dinosauří zub v lokalitě Švédské šance u Brna. Původně se předpokládalo, že tento zub patřil plazovi z příbuzenstva krokodýlů. Jako dinosauří jej určil stejný paleontolog, který popsal Burianosaura. Velkou událostí byl rovněž objev tříprsté stopy u Červeného Kostelce. Bohužel z ní však nelze určit druh.

Precizní práce paleontologů
Autor: iStock Precizní práce paleontologů

Něco jiného je v Česku najít přesličky, žraločí zub nebo celou řadu prvohorních trilobitů. Kterýkoli návštěvník věže hradu Zvířetice nedaleko Mladé Boleslavi může dnes v pískovcových zdech vidět měkkýše z pradávného moře.

Licence pro užití úvodní fotky: CC BY-ND 4.0

reklama

reklama