Čeká nás invaze zabijáckých sršní mandarínských? Až k nám dorazí, určitě je nepřehlédnete

Z jediného hnízda sršní mandarínských může vylétnout až 300 nových hladových královen.
Sršeň mandarínská - to je dokonalý stroj na zabíjení
Sršeň mandarínská - to je dokonalý stroj na zabíjení
archiv Prima ZOOM
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Sršeň mandarínská je největší druh sršně na Zemi. Ročně tento hmyz zabije jenom v Japonsku více lidí než žraloci ve všech světových oceánech dohromady. Žije především v Japonsku, ale poslední dobou se rychle šíří v Číně a dokonce i v Evropě – konkrétně ve Francii. Je možné, že se zabijácké srně dostaly i do Ameriky. Na vině této invaze je globální oteplování.

Sršně mandarínské (Vespa mandarinia) děsí svojí velikostí. Jejich šestimilimetrové žihadlo proniká do oběti jako rozžhavený kov. Jed poté rozpouští maso a dokáže zabít v řádu minut. Jediné bodnutí může zabít dospělého člověka.

Suzumebači neboli vrabčí včela

Už od nepaměti mají lidé strach z rojících se a bodajících včel. Sršeň mandarínská je ale jako z jiného světa. Je asi dvacetkrát větší než včela a zatímco je ve včelím úlu jenom jedna královna, obrovské sršně mandarínské jich mají stovky.

V Japonsku jsou sršně mandarínské nepřítelem číslo jedna. Představují nejnebezpečnější predátory v zemi – ročně zde zabijí víc lidí než žraloci ve všech světových oceánech dohromady. Pro jejich velikost se jim v Japonsku říká „suzumebači“, tedy vrabčí včela. Tito obrovští zabijáci jsou hrozbou již tisíce let, ale v posledních letech se počet jejich útoků zvyšuje.

Oteplování nahrává populační explozi

Na vině je oteplování podnebí. „Důsledkem klimatických změn jich mnoho přežije zimu, takže na jaře je jich víc, a to není dobré. Znamená to, že se s nimi setkáváme stále častěji a počet smrtelných případů stoupá,“ říká novozélandský evoluční biolog Armand Leroi.

Na jaře královna začíná tím, že vytvoří malou armádu dělnic – bojovných průzkumnic s vražedným žihadlem
Na jaře královna začíná tím, že vytvoří malou armádu dělnic – bojovných průzkumnic s vražedným žihadlem
archiv Prima ZOOM

Stačí, aby teplé počasí trvalo o několik týdnů déle, a velikost jejich hnízda se může zdvojnásobit. Na jaře královna začíná tím, že vytvoří malou armádu dělnic – bojovných průzkumnic s vražedným žihadlem, které krmí a chrání její snůšku. Teprve potom začne snášet další královny, z nichž každá je schopná založit nové hnízdo. Čím je léto delší, tím víc královen snese – z jednoho hnízda tak může vylétnout až 300 královen. Jde o populační explozi, která se vymyká kontrole a mohlo by k ní dojít téměř kdekoli na světě. Jedinou nadějí na zpomalení přílivu sršní mandarínských je vyhledávat co nejvíce hnízd a zničit je.

Děsivá čínská zkušenost

V roce 2013 se čínskou provincií Šen-si přehnala ničivá katastrofa. Přemnožené sršně mandarínské zde zranily přes 1400 lidí a 41 jich zabily. Jeden příklad za všechny:

Mladá žena Mu Cchung-chuej sklízela poblíž města An-kchang proso, když se nevědomky přiblížila k podzemnímu hnízdu sršní mandarínských. Když vytrhla trs prosa, dal se roj sršní okamžitě do pohybu a začal ženu bodat do celého těla. Mu upadla do bezvědomí a byla urychleně převezena do městské nemocnice. Jed vyleptal do tkání hluboké díry a její krev obsahovala množství jedu.

Pro její velikost se sršni mandarínské v Japonsku říká „suzumebači“, tedy vrabčí včela
Pro její velikost se sršni mandarínské v Japonsku říká „suzumebači“, tedy vrabčí včela
Wikimedia Commons/Alpsdake

Jed sršní patří mezi hemotoxiny. To znamená, že napadá červené krvinky, které se potom hromadí v ledvinách, a to způsobí jejich selhání. Zašití všech ran si vyžádalo 200 stehů a Mu musela zůstat v nemocnici dva měsíce, během nichž absolvovala 13 dialýz, aby se její krev zbavila vražedných toxinů. Naštěstí útok sršní přežila, ale stovky žihadel i přes intenzivní lékařskou péči způsobily, že je dodnes ochrnutá od pasu dolů.

Vylodění ve Francii

V roce 2004 se kontejnerovou lodí s nákladem dekorativní keramiky z Číny dostala jediná královna sršně mandarínské jako děsivý černý pasažér do Evropy. V zemi, kde tyto sršně nemají přirozeného nepřítele, krátce nato vznikly tisíce hnízd a do roku 2015 už na bodnutí invazivních sršní zemřelo šest lidí.

Invaze začala v Bordeaux a sršně své teritorium každoročně rozšiřují o 100 kilometrů. V rozšíření na jih jim brání Pyreneje, východní směr je ale volný. Je proto velmi pravděpodobné, že zabijácké sršně časem dorazí i do Česka.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama