Castrův tajný útes je Jurským parkem Karibiku – díky diktatuře se tu zastavil čas

Královniny zahrady, španělsky Jardines de la Reina, ležící jižně od Kuby jsou bizarním dokladem vlivu revoluční diktatury na životní prostředí. Aby se Kubánci nepokoušeli prchnout z „Ostrova svobody“, zakázal Fidel Castro na protáhlé souostroví přístup a navíc si z něj udělal svou soukromou potápěčskou zónu. Důsledek? Po půl století izolace se zde prohánějí živočišné druhy jinde v Karibiku ohrožené nebo zcela vyhubené. Vítejte v soukromém Jurském parku Fidela Castra!

Desítky let izolace a nedostatek zdrojů donutily Kubánce vést ekologicky šetrné hospodářství bez masivního rybolovu, používání chemikálií v zemědělství a jen s minimálním znečištěním z těžkého průmyslu. Kuba se díky vnucené izolaci stala přírodním rájem, který nemá na světě obdoby. Vypravit se sem můžete v dvoudílném dokumentu Kuba: Ostře sledovaný ostrov, vysílaném vždy ve středu ve 20.00 na Prima ZOOM.

Z Kuby nikdo utíkat nebude

Souostroví Královniny zahrady, které Kryštof Kolumbus pojmenoval na počest královny Izabely Kastilské, se táhne 225 kilometrů podél jižního pobřeží Kuby a jeho více než 600 neobydlených ostrůvků představuje jeden z nejdelších systémů bariérových útesů na světě. Nedotčený kubánský útes je dnes pravděpodobně tou nejvýznamnější karibskou mořskou rezervací.

O vznik této anomálie se postarala kubánská vláda. Po revoluci v roce 1959 se spousta Kubánců pokusila opustit zemi prakticky na čemkoli, co plavalo. Většina z nich mířila na Floridu. Aby tomu Castrova vláda zabránila, povolila rybolov jen v takové vzdálenosti od břehů Kuby, aby rybáři měli ještě dost paliva na návrat, ale zároveň aby nemohli doplout na Floridu nebo jiné svobodné území v Karibiku.

Takže zatímco zbytek útesů v oblasti trpěl nadměrným rybolovem, zůstal tento karibský klenot po více než půlstoletí nedotčený a zapomenutý celým světem. Rozsáhlé mangrovové porosty zde kryjí nejen pobřeží útesů, ale také hluboké rokle a strže probíhající pod nimi. Jde o pozůstatky geologických zlomů pravidelně zaplavované mořským přílivem.

Ráj žraloků

Prosperující populaci si na místních ostrůvcích udržel středně velký endemický hlodavec hutia kubánská (Capromys pilorides), který je na Kubě kriticky ohrožený. Velmi dobře se tu daří i leguánu kubánskému (Cyclura nubila), jemuž hrozí vyhubení. Ještě živější jsou ale vody, které útesy obklopují. Díky absenci rybolovu se hemží žraloky, například nočním žralokem vouskatým (Ginglymostoma cirratum) nebo mnohem větším žralokem obrovským.

Krokodýl americký (Crocodylus acutus), jehož populace ve volné přírodě čítá kolem 2000 jedinců, na Královniných zahradách dorůstá až šesti metrů. Při stáří 80 let, jehož se tito plazi dožívají, pamatují mnozí místní jednici ještě diktaturu generála Batisty, kterou Castro svrhl v roce 1959…

Ostatně náruživý potápěč Fidel Castro se málem ocitl i zde v ohrožení života. Americká CIA totiž o této jeho zálibě dobře věděla a chystala se ho zabít pomocí ulity mořského plže naplněné trhavinou. Kuriozní pokus o atentát nicméně nevyšel a Castro zemřel přirozenou smrtí 25. listopadu 2016 ve věku 90. let.

(mih)