Vědci v Číně objevili 24 nových druhů koronavirů. Problémem ale nejsou jen netopýři

Zatímco svět stále bojuje s pandemií nemoci COVID-19, vědci v Číně objevili další nové druhy koronavirů.
Je i tento druh netopýra (Plecotus austriacus) nositelem neznámých koronavirů?
Je i tento druh netopýra (Plecotus austriacus) nositelem neznámých koronavirů?
iStock

reklama

Budeme-li znát původ nového koronaviru či jeho další mutace, bude to znamenat i posun v dalším vývoji vakcín. Co tedy víme?

Nové druhy koronavirů

Výzkum na malém území ve čtyřkilometrovém okruhu v jihozápadní Číně objevil v netopýrech 24 nových druhů koronavirů. Kvůli aktuální pandemii vědce zajímalo, jestli mají nějakou vazbu na koronavirus SARS CoV-2, zda jsou infekční pro člověka a jaká je jejich evoluční historie.

Z 24 nově objevených netopýřích koronavirů není žádný z nich přímým předchůdcem aktuálního „pandemického“ SARS CoV-2. Několik z nich ale i přesto vykazuje souvislost s kmenem způsobující nemoc COVID-19.

Čínské mokré trhy představují zdravotní riziko
Autor: iStock Čínské mokré trhy představují zdravotní riziko

Nebezpečím mohou být i prasata

Není pochyb o tom, že čínský Wu-chan a jeho „wet market“, tedy mokrý trh, byl jedním z prvních ohnisek dnešní celosvětové nákazy. Že šlo zrovna o Wu-chan, je náhoda, neboť se v přírodě ulovená zvířata, u nichž je riziko nemoci obrovské, prodávají na tisícovkách míst v Číně. Asiaté s Čínou v čele jsou naneštěstí známí tím, že jsou schopní zkonzumovat téměř cokoli. Hady a žábami počínaje a netopýry či pavouky konče. Čína je rovněž jedním z největších chovatelů prasat, kde se skrývají další hrozby.

Web statista.com uvádí, že je v zemi 310,41 milionu prasat, zatímco v celé Evropské unii se jich chová 148,2 milionu. Z hlediska vzniku možných nemocí je počet prasat důležitým faktorem, neboť prase podle některých vědců může sloužit jako organismus, v němž dochází k rekombinaci virů. Zjednodušeně řečeno – prase nemusí pocítit příznaky nemoci, která vznikla díky změně RNA virů v jeho těle, ale může být ohniskem a nositelem rekombinovaných virů, a tudíž rezervoárem nákazy

Jeden příklad za všechny: koronavirus SADS-CoV (Swine Acute Diarrhea Syndrome Coronavirus) objevený roku 2017 v čínském Kuang-tungu je přenosný na lidi. Skutečnost, že zatím způsobil smrt „jen“ několika desítek tisíc prasat, je varováním. Vědci totiž potvrdili, že i tento koronavirus je schopný napadat a množit se v lidských buňkách.

Prasata mohou sloužit jako "inkubátor" virů
Autor: iStock Prasata mohou sloužit jako "inkubátor" virů

Proto je dobré mít co nejvíce informací i o nově objevených koronavirech z čínských netopýrů. Díky hygienické i společenské situaci vládnoucí zejména na čínském venkově je pravděpodobnost vzniku nové mutace (nebo přenosu nových koronavirů z netopýrů do dalších organismů) poměrně vysoká.

Důležitost sdílení informací

Je extrémně důležité, aby se vědecké poznatky sdílely se světovou vědeckou komunitou. Čína zprvu utajovala vznikající pandemii, a dokonce i při nedávné návštěvě komise Světové zdravotnické organizace odmítla vydat prvotní data týkající se vzniku současné celosvětové pandemie. Politikaření, soupeření o vliv a „zachování si tváře“ má však v tomto případě bohužel smrtící následky.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama