Šafrán, vanilka nebo kardamom – koření bylo odedávna hnací silou slavných dobrodruhů

Díky koření lidé poznali tvar kontinentů a rozmístění ostrovů v oceánech a mořích, naučili se cizí jazyky a poznali neznámé kultury.
Tři čtvrtiny světového koření se dnes vypěstují v Indii
Tři čtvrtiny světového koření se dnes vypěstují v Indii
Steve Davey/La Belle Aurore
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Koření bylo odedávna hnací silou slavných dobrodruhů naší minulosti od Kryštofa Kolumba až po Vaska Da Gamu. Bylo důvodem vzniku britské Východoindické společnosti i celého britského impéria a jeho obchodníků, kteří učinili z Londýna na celá dvě století největší trh s kořením na světě. Díky koření lidé poznali tvar kontinentů a rozmístění ostrovů v oceánech a mořích, naučili se cizí jazyky a poznali neznámé kultury.

 

Původně bylo koření příznačné pro různé země a různé oblasti, ale jakmile ho někdo objevil a dostal ho do distribuce na trhu s kořením, začalo se pěstovat po celém světě. Mezi zeměmi, kde se vyprodukuje nejvíc koření, je na desátém místě Srí Lanka, na devátém Etiopie, dále Kolumbie, Nepál, Írán, Pákistán, Čína, Turecko, Bangladéš a Indie, která produkuje tři čtvrtiny koření na světě.

V minulosti Francouzi pěstovali vanilku na ostrově Tahiti, zatímco ománští Arabové hřebíček, pepř, kurkumu a muškátovník na Zanzibaru. Svět koření se otevřel a nyní je například kmín z Blízkého východu často spojován s Mexikem, mexické chilli papriky se víc používají v Indii než kde jinde, indický zázvor hojně používá karibská kuchyně a kurkuma z Indie je oblíbenou přísadou do jídla v severní Africe, zatímco skořice ze Srí Lanky je populární v Indonésii.

Kde není stroj, roste cena

Nejdražším kořením všech dob je šafrán, který známe už tři a půl tisíce let. Údajně má svůj původ v Řecku a je to jedno z mála koření pocházejících z Evropy. A proč je tak drahý? Kvůli náročnosti sběru. Za šafránem následuje vanilka, kterou objevili mexičtí indiáni Totonakové. Třetím nejdražším kořením je kardamom, jehož lusky se musejí sbírat ručně – neexistuje na to žádný stroj.

Sušené chilli papričky na tržišti v indickém Dillí
Autor: archiv Prima ZOOM Sušené chilli papričky na tržišti v indickém Dillí

 

Lidé se kdysi domnívali, že koření je dar z ráje, Egypťané mumifikovali zemřelé kmínem, Číňané pálili hřebíček, aby komunikovali s duchovním světem, a středověcí Evropané věřili, že muškátový oříšek vyléčí mor. Každé koření mělo a má svůj původ a příběh.

Příběh nového koření

Při své druhé cestě do nového světa přistál Kryštof Kolumbus na Jamajce, kde objevil plody pimentovníku, tedy nové koření, které vyvolalo rozruch při jeho návratu do Evropy. Anglický název „all spice“ pochází z toho, že bobule pimentovníku mají aroma a chuť hřebíčku, skořice, muškátového oříšku a pepře – vše v jednom. Největší poptávka byla tenkrát po pepři, a Kolumbus se dokonce pokusil nové koření za pepř vydávat, ale to se mu nepovedlo.

Nové koření je dnes nejdůležitější ingrediencí karibské kuchyně. Na Blízkém východě je nové koření nepostradatelné do dušených masových pokrmů a v USA je oblíbeným dochucovadlem dezertů.

(mih)

Reklama
Reklama