2. února 2019 06:00

Proč fascinovaly Hitlerova přisluhovače Heinricha Himmlera procesy s čarodějnicemi?

Himmler shromáždil přes 30 tisíc záznamů o čarodějnických procesech z celého světa, sám byl možná potomkem čarodějnice upálené v roce 1629.

Hitlerův přisluhovač Heinrich Himmler v letech 1935–44 tajně shromáždil sbírku historických dokumentů o čarodějnických procesech po celém světě. Prohledával archivy v Německu, Americe, Rusku, a dokonce i v Indii. Takzvané zvláštní spisy o vyšetřování čarodějnic čítající přes 33 tisíc záznamů byly na konci války objeveny v zámku Slawa v polském Slezsku a převezeny do archivu v Poznani.

Himmler se pustil do podivného historického výzkumu s praktickým cílem – chtěl najít v minulosti důkazy o nadřazenosti německé kultury. Část Himmlerova světového názoru se zakládala na představě o nadřazenosti árijců a na mýtech o staletích staré árijské rase. Angažoval proto antropology, historiky a geografy, aby mu důkaz o nadřazené árijské rase opatřili. Dokonce podpořil vyslání expedice, která měla v Himálaji v předvečer druhé světové války vypátrat a chytit legendárního Yettiho.

Ve jménu Thora a Odina

V roce 1935 Himmler zřídil zvláštní skupinu H-Sonderkommando (písmeno H odkazuje na „hexen“, tedy německy „čarovat“), která pátrala v evropských i zámořských archivech po zmínkách o čarodějnických procesech. Skupina také shromáždila okultistickou knihovnu čítající údajně 13 000 svazků, jejíž část se měla podle norských médií v roce 2016 nalézt v depozitáři pražské Národní knihovny. Ta ale tuto zprávu rozhodně popřela.

Himmler se snažil nahradit křesťanství v Německu novým typem mysticismu založeným na prastarých esoterických germánských legendách, runách a na nordických bozích Odinovi a Thorovi. Před slunovratem se tak konaly na míru ušité obřady, kdy se pálily ohně a pronášely plamenné proslovy. Celá tato teatrální strategie měla sloužit k jedinému účelu – přimět celé legie mladých bojovníků k oddanosti kultu smrti.

Dokonce i přírodní útvary, jako jsou skály Externsteine nedaleko Paderbornu, byly vzaty pod ochranu SS.

Kameny za hrdinné Sasy

Velitel SS pověřil archeology, aby hledali pozůstatky staré germánské kultury, které by mohly podpořit jeho ideu o velké germánské identitě ztracené v propadlišti dějin. Tyto relikvie měly poskytnout hmotný důkaz pro Himmlerův nový germánský kult a legitimizovat plány náčelníka SS na přímou perzekuci křesťanské církve, kterou považoval za nepřítele národního socialismu.

Himmler vinil Karla Velikého z vyvrácení pohanských kultů a obrácení starých Sasů na křesťanství. Považoval Sasy za mučedníky a v roce 1935 nechal vztyčit tisíce kamenů jako připomínku jejich obětování.

Čarodějnice proti církvi

Další možný důvod, proč zaútočit na křesťanství, poskytla veliteli SS pohádka bratří Grimmů. Bratři Grimmové přišli s teorií, že mezi starými germánskými kmeny žily moudré ženy-kněžky, které byly pozitivní protiváhou mužů-válečníků. Církev však tyto ženy pronásledovala a obviňovala je z čarodějnictví. To by mohlo vysvětlovat Himmlerův přísně tajný projekt výzkumu procesů s čarodějnicemi. Doufal, že mu to poskytne další argumenty proti křesťanské církvi.

Himmler považoval čarodějnice za moudré germánské ženy, které proměnila v ďábelské bytosti katolická církev, která má židovské kořeny, a která pronásleduje germánskou rasu a její biologickou základnu – plodné ženy. Himmlerovi pátrači dokonce objevili záznamy o jakési Margharetě Himblerové, upálené v roce 1629 za čarodějnictví. Někteří badatelé se domnívají, že tato „čarodějnice“ mohla být Himmlerovým předkem.

Adolf Hitler ale nebyl Himmlerovým snahám nakloněn. Nebránil mu v jeho osobních choutkách, nicméně přípravu úderu proti církvi neschvaloval. Podle něj na takový obrat nebyla německá společnost ještě připravena a rozhodně byl proti tomu, aby se Himmler pustil do křížku s církví v době války.

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom