„Zasukovaná“ expedice Tatra kolem světa 2 aneb návštěva namibijského Matterhornu

Po ujetí mnoha kilometrů z Botswany přes Capriviho pruh v Namibii, kdy byla krajina plackou a kde se objevovala pouze křoviska a napůl uschlé stromy se skrze čelní sklo expedičního speciálu na tatrováckém podvozku začaly vynořovat malé kopce. Ty se s dalšími ujetými kilometry zvětšovaly a zvětšovaly, až se naší partě cestovatelů podařilo stanout před okouzlujícími skalními útvary v pohoří Pontok.

Toto místo je známě především žulovými skalními útvary, kterým dominuje skalní oblouk, jistě můžeme říct „skalní most“, který je skryt až v západní části skal a není odnikud vidět.

Netradičně formované skály Spitzkoppe jsou pozůstatkem vulkánu a jsou zde již více než 700 milionů let. Jistě i díky zmíněnému vulkánu se žula stala dostatečně pevnou a místo je hojně vyhledáváno horolezeckými výpravami. Skalní město se jmenuje po německém vojákovi jménem Gross Spitzkoppe, který zde údajně v roce 1904 uskutečnil první úspěšný výšlap na samotný vrchol. Zda se tomu tak skutečně stalo, to bohužel není fakticky dokázáno.

V dnešních dnech je zde ke dvěma stovkám horolezeckých stezek a obecně se všem lezcům nedoporučuje na skály lézt během léta, kdy jsou stěny více než jen do ruda rozpálené.

„Skály Spitzkoppe jsou překrásné. Kombinace oranžových skal a azurově modré oblohy je naprosto fascinující. Vylézt na vrchol jedné ze skal a rozhlédnout se po krajině je úžasný zážitek. V dáli na horizontu ční vrcholy hor rozličných tvarů, které v jinak rovinatém profilu krajiny působí jako z jiného světa. Ocitnout se pod klenbou skalního mostu nutí k zamyšlení co všechno příroda dokáže a jak je dokonalá,“ popsala svou návštěvu skalního města Helena Vaňková, která se účastnila 15. úseku expedice Tatra kolem světa 2.

Za tým TKS2,

Kateřina Božková