Svět podle Gorbačova: Helmut Kohl ho nazval Goebbelsem, Čechům a Slovákům dal naději

Jsem Němec a myslím, že první Němec, kterého jste v životě viděl, se vás pokusil zabít, říká německý režisér Werner Herzog v rozhovoru s Gorbačovem.
Ronald Reagan a tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov v roce 1987
Ronald Reagan a tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov v roce 1987
profimedia.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Pane Gorbačove, já jsem Němec. A myslím, že první Němec, kterého jste v životě viděl, se vás pokusil zabít. Těmito slovy uvádí významný německý režisér chorvatského původu Werner Herzog svůj rozhovor s posledním prezidentem Sovětského svazu, dnes 88letým Michailem Sergejevičem Gorbačovem.

Celovečerní dokument Svět podle Gorbačova najdete online na Prima ZOOM.

Svět podle Gorbačova (1) - upoutávka
Svět podle Gorbačova (1) - upoutávka

Gorbačov v něm otevřeně hovoří o svých omylech i úspěších a rozkrývá pozadí událostí, které lemovaly pád železné opony a zhroucení bipolárního světa. Pro Herzoga důležité téma, jakým je znovusjednocení Německa, doplňuje Gorbačov o osobní detaily. S tehdejším západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem si sice rozuměl, nebylo to ale automatické. Kohl jej dokonce v jedné fázi jednání nazval sovětským Goebbelsem. Rozhovor Michaila S. Gorbačova s Wernerem Herzogem nicméně provází vzájemný respekt a obdiv.

Svět podle Gorbačova
Svět podle Gorbačova

Gorbačov v Československu

Jeho návštěva v socialistickém Československu v dubnu 1987 působila jako rozbuška. Místo chřadnoucích starců, kteří v předchozích letech reprezentovali Sovětský svaz, přiletěl z Moskvy svižný, usměvavý a mladistvě působící Michail Gorbačov doprovázený svou okouzlující manželkou Raisou.

Komunisté museli se skřípějícími zuby vydat jeho útlou bílou knížečku Přestavba a nové myšlení, která se okamžitě stala bestsellerem. V podstatě šlo o jakýsi oficiální samizdat, kterým komunisté popírali některé do té doby pěvně zakotvené principy své moci.

Gorbačovův pád

Gorbačov se narodil 2. března 1931 do rolnické rodiny v severokavkazské vesnici Privolnoje. Jeho otec Sergej Andrejevič byl válečný veterán s mnoha vyznamenáními. V létě 1944 dostala jeho žena oficiální dopis o tom, že padl na frontě. O týden později jí ale on sám poslal dopis o tom, že je živ a zdráv. Sergej Andrejevič zemřel až o 32 let později v roce 1976.

I Gorbačov prožil své znovuzrození, i když jen nakrátko. Shodou okolností v pro nás citlivých dnech 19.–21. srpna 1991 využili stoupenci tvrdého jádra ve vedení SSSR Gorbačovovy dovolené na Krymu, aby se pokusili převzít moc a Gorbačova sesadit. Takzvaný srpnový puč ale skončil fiaskem a jeho jediným výsledkem bylo, že vynesl k moci budoucího ruského prezidenta Borise Jelcina.

Gorbačov, který se svým protějškem Ronaldem Reaganem dojednal smlouvu o likvidaci významného počtu strategických jaderných zbraní, přispěl k pádu Berlínské zdi a umožnil více či méně pokojné protikomunistické převraty v zemích střední a východní Evropy, nakonec z funkce posledního prezidenta Sovětského svazu odstoupil 25. prosince 1991. O den později přestal Sovětský svaz existovat.

Dokument Svět podle Gorbačova sledujte na Prima ZOOM.

(mih)

Reklama
Reklama