Je za drogovou závislost odpovědný patogen, který jsme zdědili po neandertálcích?

Stopy prastarého viru v našich genech mohou hrát roli v závislostech, tvrdí studie.
Neandrtálská rodina
Neandrtálská rodina
profimedia.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Před mnoha tisíci lety byli naši předkové infikování retroviry, o kterých si vědci nyní myslí, že stojí za návykovým chování dnešní populace. Mezinárodní skupina výzkumníků zveřejnila v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zprávu o genetických stopách retroviru HK2, jež se častěji vyskytují právě u lidí s drogovými závislostmi.

Prastaré dědictví

Lidský genom je jakýsi virtuální hřbitov starých mikrobiálních skeletů. Obecně se má za to, že asi 5–8 % lidského genomu je naplněno stopami starých retrovirusů, jimiž byli naši předci před dávnou dobou infikováni. Stopy viru HK2 však existují u 5–10 % lidí z celého světa. Zjištěná skutečnost ve výsledku znamená, že se ve velkém schématu evoluce tato virová infekce objevila relativně nedávno. HK2 podle odborníků v lidských genech číhá po dobu nejméně 250 000 let, tudíž byl přítomen také v genech neandertálců. Na rozdíl od mnoha dalších retrovirů ale není vir HK2 mrtvý: naopak – je stále funkční a schopný vytvářet virové částice, které mohou být infekční. Jeden takový byl nalezen mezi sekvencemi u genu zodpovědného za pocit štěstí. Potenciálně funkční retrovir uvnitř takového genu tedy představoval pro vědce lákavého kandidáta pro zkoumání jeho vlivů na lidské závislosti.

Až třetinu alkoholiků tvoří ženy
Autor: thinkstock.com Až třetinu alkoholiků tvoří ženy

Stěžejní část nové studie byla zaměřena na vysvětlení, jakou měrou se stopy HK2 v DNA současných lidí podílejí na návykovém chování. Do bádání se pustily dvě skupiny vědců. Zatímco výzkumníci z Aténské univerzity v Řecku analyzovali geny více než 200 lidí, jejich američtí kolegové z Oxfordské univerzity zkoumali DNA 180 osob. Řecká skupina objevila virus u 34 % uživatelů drog v porovnání s pouze 9,5 % běžné populace, přičemž v Británii byl vir objeven u 14 % pacientů v porovnání s 6 % tamní populace. Ostatně již dříve bylo známo, že u lidí se stopami HK2 v DNA se tyto stopy nacházejí v genu RASGRF2, který hraje významnou roli při uvolňování dopaminu v mozku (mozek naplňuje pocitem štěstí). A právě užívání léků (včetně drog) uvolňuje velké množství dopaminu v mozku (podobně jako alkohol). „Tohle je poprvé, co prokázali (vědci), že staré viry, které jsou proměnlivě přítomny v dnešní populaci, mají měřitelný, v tomto případě škodlivý vliv na naši biologii,“ uvedl spoluautor studie Aris Katzourakis, profesor evoluce a genomiky na Oxfordské univerzitě.

Konec drogové závislosti? 

Po odhalení HIV a HTLV (lidský T-lymfotropický virus) se jedná o třetí případ, kdy byl lidský retrovirus silně spojen se škodlivým účinkem u lidí (v tomto případě hraje roli komplexní behaviorální stav). O tomto viru se často mluví jako o „podmíněně patogenním“, neboť mnoho lidí je jeho nositeli bez negativních důsledků. V současné době výzkumníci doufají, že přesně pochopí mechanicko-biochemické vlastnosti návykového chování, čímž budou moci lépe stanovit farmakologické cíle pro vývoj léků. Takové zjištění by pak mohlo vést k efektivnějším intervenčním strategiím. „Endogenní lidské retroviry tvoří až 8 % genomu a až dosud nebyly spojovány s lidským onemocněním. Věřím, že významná část nevysvětlitelné diverzity chorob bude pochopena studiem tohoto těžko pochopitelného ´temného´ genomu,“ uvedl pro CNN Gkikas Magiorkinis z University of Athens.

Text: Petr Smejkal

Reklama
Reklama