Stárnoucí americký bombardér B-52 čeká laserová omlazovací kůra

Nejstarší aktivní bombardér světa však pomalu stárne. Pomůže mu laserová omlazovací kůra.
Hřbitov  bombardérů
Hřbitov bombardérů
http://pixabay.com

reklama

Americké letectvo totiž zvažuje, že vybaví své bombardéry B-52 laserovými zbraněmi schopnými zasahovat cíle ve vzduchu i na zemi. I v roce 2017 se totiž vzdor prvním vlaštovkám zdá, že laserové válčení je stále hudbou velmi vzdálené budoucnosti.

Nebeský arzenál

Pro blog Scout Warrior to alespoň sdělil Greg Zacharias, jeden z vědců leteckého programu SHIELD zaměřeného na budoucí využití obranných laserů. V jeho vizi budou bombardéry B-52 vybaveny palubními laserovými zbraněmi schopnými sestřelovat přilétající protiletadlové střely a nepřátelské stíhačky, ale možná i likvidovat specifické cíle pod letadlem na povrchu. Jednat se má o relativně slabší lasery schopné propalovat relativně křehké struktury, nikoliv zasazovat kritické rány do nepřátelských bunkrů - na dnešní úrovni technologií by podobné lasery byly s to leda tak propálit kapoty improvizovaných náklaďáků. Jedná se však o možnou předzvěst věcí příštích.

Hřbitov  bombardérů
Autor: http://pixabay.com Hřbitov bombardérů

 

Zásadní výhodou systému by byla absence reakce zbraně vůči pohybu letounu. Námořní lodě zvládají podobnou bodovou obranu realizovat pomocí projektilových zbraní, letouny ovšem námořní systémy CICW podobnou měrou nemohou využít. Lasery se navíc obejdou bez munice v tradičním smyslu slova. Plánovači USAF si tak představují překopání B-52 do létajících platforem stojících kdesi mezi letouny AC-130 blízké palebné podpory, které podporují pěšáky na povrchu, a konceptem tzv. arsenal ship.

Tato hypotetická plavidla, poprvé teoreticky navržena v 90. letech, měla být vybavena barážemi křižujících střel a ve velkém likvidovat vzdálené cíle kdesi za horizontem. Arsenal ship se ve své krystalické podobě nikdy nedočkal realizace, de facto identicky však byly upraveny některé balistické ponorky a existovaly i projekty úpravy velkých letadel pro podobné účely.

Civilní Boeing bitevníkem

Právě v tomto ohledu se však objevuje rovněž skeptický náhled na možné vybavení B-52 lasery a bateriemi křižujících střel. Namísto B-52 totiž letectvo již v minulosti zvažovalo překopání dopravního letadla B-747 pro účely "arsenal plane". Největší americké cestovní letadlo jednoduše disponuje mnohem vyšší nosností než největší bombardér. Vize byla nakonec zaříznuta dílem i z obav, že by se každý civilní stroj B-747 mohl stát obětí vojenské akce, v omezené podobě by ovšem podobnou funkci mohl plnit (a do jisté míry již plní) i B-52.

Podobně letectvo chtělo ale v jiném programu překopat B-747 na mobilní laserovou platformu. Systém Boeing YAL-1 byl vyvíjen od roku 2002 s ambicí překovat letoun pro vzdušný systém obrany proti balistickým raketám, definitivně se však dočkal zrušení před třemi lety. Laser na palubě YAL-1 byl totiž stále tak velký a zároveň rovněž tak slabý, že by formace podobných strojů musely létat uvnitř vzdušného prostoru nepřátelských států (!) a rotovat ve vzduchu prakticky konstantně. Dokud tak nedojde na radikální zlepšení zejména chlazení laserových zbraní – a tak i jejich miniaturizaci – těžko předpokládat, že by právě bombardéry B-52 by mohly přijít s efektivnější inovací tohoto nápadu. Relativně menší nosnost i vůči moderním dopravním strojům zkrátka a dobře tohoto tahouna USAF stále častěji dohání.

Ve vývoji je však několik novinek, které by leccos mohly změnit. Připravovaný laserový systém HELLADS slibuje vyšší výkony a menší velikost pro taktické využití, ani on však nebude s to sestřelovat stovky kilometrů vzdálené balistické rakety. Vývoj obdobného stroje, který by dával důraz na nosnost, rovněž možná probíhá. Šušká se totiž, že v Oblasti 51 testuje letectvo nový bezpilotní bombardér známý neoficiálně jako RQ-180 - ten by již mohl plnit antibalistické mise snáze. Lze tak tušit, že B-52 sice bude tak či onak pokračovat v plnění misí podobných funkci arsenal plane. Účinnější laserové výbavy se však minimálně v nejbližší dekádě asi nedočká – a pro následné roky bude pro letectvo zřejmě výhodnější vytvořit nové, specializovanější bezpilotní stroje. Tak či onak, užitečnost B-52 se nejspíše chýlí ke konci.

Dnes už historický letoun B-52
Autor: http://pixabay.com/ Dnes už historický letoun B-52

Laser jako jetpack

Faktem navíc je, že po laserových zbraních momentálně neexistuje velká racionální poptávka. Problémy aplikace laserů na B-52 totiž jednom odrážejí hlubší trable s celým konceptem laserových zbraní. Stále platí, že „tradiční“ palné střelné zbraně fungují snad až příliš dobře. V dnešní asymetrické válce se k tomu často počítá spíše s cenou a „kreativním“ nasazením zbraní než jejich smrtícím efektem. Jediný dobře schovaný povstalec s AK-47 může být v éře rychlých informací efektivnější než celá divize potenciálních laserových vojáků – pokud se mu třeba podaří zasadit zničující útok proti prezidentovi Ameriky, který pro psychologický efekt nasdílí na celý internet, jeho význam prudce roste. Potenciální výhodou laserových zbraní je tak nyní snad jenom jejich teoreticky nižší cena.

Proto armády racionálně zvažují nasazení budoucích laserových systémů namísto soudobé bodové obrany, tedy sestřelujících přilétající nepřátelské rakety. Krom B-52 to však lépe aplikuje námořnictvo. Americké plavidlo USS Ponce již nyní disponuje laserem XN-1 LaWS schopným sestřelovat právě letadla a snad časem i rakety. Jenže to je zároveň něco, co pěšáci nebo tanky stále ještě nepotřebují. I starý dobrý projektil je totiž umí zabít stejně dobře jako mnohem sofistikovanější laserový paprsek.

Co by to mohlo změnit, by byla lepší aktivní obrana na taktickém bojišti. Jednoduše řečeno, historicky se útočné zbraně vždy zlepšovaly, když se zlepšily i obranné kapacity – čím lepší štít, tím silnější meč. Moderní tanky však teprve nyní pomalu dostávají systémy aktivní obrany schopné sestřelovat nepřátelské rakety, u pěšáků jsou podobné vynálezy (a zejména jejich nasazení) stále ještě v daleké budoucnosti.

Poptávka po laserech, které by se uměly propálit podobnými systémy, tak není velká. Armádní vědci navíc momentálně pracují spíše na úpravě existujících ofenzivních zbraní pro penetraci aktivní obrany. Rusko například představilo raketu RPG-30, která na cíl letí v "tandemu" dvou střel. Aktivní obrana zvládne sestřelit první střelu-návnadu, ale neporadí si se střelou druhou. Dokud budou existovat podobné levnější možnosti obejití aktivní obrany tanků, nebude ještě dlouho třeba hledat alternativy v laserech. Tím spíše, že lasery lze již dnes obejít levněji skrze… prostou kouřovou clonu.

S trochou nadsázky lze vlastně říct, že lasery jsou na tom podobně jako "létající batohy" jetpack, létající auta nebo třeba fúzní elektrárny – ačkoliv futurologové podobné nápady předpovídají už pěkných pár dekád, technické problémy stále brání aplikaci podobných nápadů v běžném životě. Neznamená to, že se laserových pušek nikdy nedočkáme. Nelze však snadno říct, zdali se tak stane v roce 2025 nebo až třeba 2100. Ačkoliv po kapsách nosíme malé počítače a jsme s to pozorovat kosmické procházky v reálném čase, část starých vizí budoucnosti, zdá se, se stále nepříjemně odkládá.

Nedá se ale říct, že by zrovna v případě stále více smrtících zbraní šlo pro lidstvo zrovna o prohru.

Text: Ladislav Loukota

Tankování za letu prodlouží dolet B-2 na 18 000 km

Strategický bombardér B-2 má čelní sklo potažené zlatem a na palubě záchod a mikrovlnku

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama