Výročí 15. 4. 1939: Javoříčské jeskyně zná člověk sotva 80 let

Před 80 lety byly objeveny Javoříčské jeskyně, podzemní prostory s nebývale nádhernou, bohatou a zachovalou krápníkovou výzdobou. Už jste tam byli?
Javoříčské jeskyně
Javoříčské jeskyně
Michal Werkmann
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Veřejnosti byly jeskyně zpřístupněny 15. dubna 1939. Kromě rozlehlosti podzemních prostor a krápníkové výzdoby jsou unikátní i tím, že se jedná o zatím největší známé zimoviště zajímavého netopýra vrápence malého na našem území.

Javoříčský kras a unikátní jeskyně

Území, které označujeme jako Javoříčský kras, se nachází v Bouzovské vrchovině v ostrůvcích devonských vápenců. Vlastní Javoříčské jeskyně jsou ukryté v masívu vrchu Špraněk (539 m n.m.). Na svazích tohoto kopce byla v roce 2013 vyhlášena stejnojmenná přírodní rezervace. Jeskyně najdeme jihozápadně od obce Javoříčko nedaleko Březinky.

Kapky na rodícím se krápníku
Kapky na rodícím se krápníku
Magister Mathematicae

Doposud známé podzemí v sobě ukrývá na 4000 m chodeb s výškovým rozpětím (tzv. denivelací) přes 60 m. Návštěvníci se mohou vypravit na dva zpřístupněné prohlídkové okruhy dlouhé 450 m a 800 m, které zaberou asi 40, resp. 60 minut. V jeskyních se teplota celoročně pohybuje mezi 7–8 °C a stálá je i relativní vlhkost vzduchu blížící se 99 %.

Celý jeskyní systém Javoříčských jeskyní je uspořádán patrně do třech pater. Horní patro je zčásti přístupné veřejnosti a jsou pro něj charakteristické velké dómy a bohatá krápníková výzdoba. Zvláště vydařené a mohutné jsou krápníky v tzv. Suťovém dómu a Dómu gigantů nebo také v Pohádkových jeskyních. Vedle nejběžnějších typů krápníků zde můžeme vidět i tzv. helektity, které jsou zvláštní tím, že rostou v prostoru jakoby natruc zemské gravitaci, a vytvářejí tak nečekané tvary. Pro střední patro jsou charakteristické poněkud skromnější prostory, které jsou často zaneseny hlínou a nepyšní se tak bohatou krápníkovou výzdobou. Ze středního patra vede dále systém puklin a propastí do pravděpodobně níže umístěných prostor, které ale stále čekají na svůj průzkum. Patra jsou propojena puklinami, komíny a propastmi.

Z historie objevování Javoříčských jeskyní

Z povrchu volně přístupné prostory tzv. Svěcené díry a propasti Zátvořice byly známy od nepaměti. První písemnou zmínku hovořící výslovně o Svěcené díře však publikoval anonymní autor až v časopise Světozor v roce 1873.

Naprosto zásadní zlom v objevování tajů místní přírody a hlavně javoříčského podzemí znamenal nástup Viléma Švece do funkce revírníka. Do javoříčské hájenky se přistěhoval se ženou a třemi syny v roce 1936. Se skupinou lesních dělníků zahájil výkopové práce nejprve v Zátvořici a později i ve Svěcené díře. A právě tady po šesti týdnech pod vrstvou sedimentů a sintrovou přepážkou objevil 27 m hlubokou propast. Na jejím dně pak narazil na chodbu, které byla značně zanesená a průstup nebyl rozhodně snadný. Přes značné těžkosti však dokázali 14. dubna 1938 proniknout až do tzv. Dómu gigantů. Z něj pak objevili i další prostory dnešního horního patra jeskyní. Chodba, jíž se dostali do podzemních prostor, dostala příznačný název „Objevná“. Zásadní pro zpřístupnění jeskyní veřejnosti byl objev tzv. Suťového dómu. Z něj totiž bylo zaměřeno místo, kde byla prokopána umělá chodba na povrch. První návštěvníci tak spatřili úchvatné podzemní prostory již 15. května 1939.

Další výzkum jeskyní pokračoval až po druhé světové válce v letech 1949–1958 a podílel se na něm brněnský Speleoklub a později i Geografický ústav ČSAV. Skupinu nadšenců tehdy vedl doc. Vladimír Panoš. Jako první objevili Hlinité jeskyně a po čase i Jeskyně míru, které jsou součástí horního patra a od roku 1961 jsou přístupné i veřejnosti jako součást delšího z prohlídkových okruhů.

Objevné práce se v první polovině 80. let minulého století zaměřily na tzv. Vojtěchovskou větev Jeskyní míru s cílem proniknout do dalších doposud neznámých prostor. Postupně tak byl objeven nejprve Panošův dóm a později i Olomoucký dóm, který je díky svým 10 m výšky, 15 metrům šířky a hlavně 130 m délky vůbec největším dómem v Javoříčských jeskyních. Dalšímu výzkumu opět brání velký zával.

Zajímavých lokalit a turistických destinací je v okolí Javoříčka mnohem víc. Nedaleko se nacházejí veřejnosti přístupné Mladečské jeskyně a zdejší děti školou povinné mají pravidelné výlety na významný moravský hrad Bouzov.

Text: David Hainall

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama