Největší diamantová loupež: Kořist za čtvrt miliardy liber se nikdy nenašla

Lupiči v roce 2003 v Antverpách pronikli do jednoho z nejbezpečnějších sejfů na světě a odnesli drahokamy, hotovost a cenné předměty v celkové hodnotě přes 250 milionů liber.
Trezor obsahoval 189 bezpečnostních schránek, do nichž si elita evropských i světových podnikatelů a obchodníků ukládala především šperky a drahé kameny
Trezor obsahoval 189 bezpečnostních schránek, do nichž si elita evropských i světových podnikatelů a obchodníků ukládala především šperky a drahé kameny
istockphoto.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Používali nástroje, které si může kdokoliv koupit v železářství nebo drogerii. Když překonali číselný kód zámku, který měl přes sto milionů možných kombinací, vyřadili sofistikovaná čidla lakem na vlasy a izolepou nebo odstínili deskou z polystyrenu. Odměnou jim byly drahokamy, hotovost a cenné předměty v celkové hodnotě přes 250 milionů liber (7,2 miliardy Kč).

V noci po svatém Valentýnu 15. února 2003 po více než dvou letech příprav skupina italských lupičů pronikla do Diamantového střediska v Antverpách, které jsou centrem obchodu s drahými kameny a kde také sídlí diamantová burza. Tamní trezor obsahoval 189 bezpečnostních schránek, do nichž si elita evropských i světových podnikatelů a obchodníků ukládala především šperky a drahé kameny. Byla v nich ale také hotovost – jedna ze schránek například obsahovala milion dolarů v hotovosti.

Další díl Mission impossible?

Proniknout do trezoru Diamantového střediska byl úkol hodný Toma Cruise z filmu Mission impossible. Diamantové středisko v obchodní čtvrti Antverp chránili policisté vyzbrojení samopaly, všude byly stovky bezpečnostních kamer a samotný trezor byl uvnitř přísně střežené budovy dvě patra pod zemí.

Podlaha sejfu se podobala Alibabově jeskyni - všude se válely šperky, polodrahokamy a cenné papíry
Podlaha sejfu se podobala Alibabově jeskyni - všude se válely šperky, polodrahokamy a cenné papíry
archiv Prima ZOOM

Jediný způsob, jak se dostat dovnitř trezoru, bylo použít dvoudílný klíč a otevřít číselný zámek s více jak sto miliony možných kombinací. Dveře trezoru chránily elektromagnetické senzory – jakmile jste narušili jejich obvod, spustil se na nedaleké policejní stanici alarm. Když už jste se nějak dostali do trezoru, zaměřily se na vás detektory pohybu, teploty a světla. Teoreticky byl trezor nedobytný.

Turínská škola

Organizátorem loupeže byl Leonardo Notarbartolo z Turína – muž s bohatou kriminální minulostí. Na podzim 2000 se vydával za obchodníka s diamanty a v budově Diamantového střediska si pronajal kancelář a také jednu z bezpečnostních schránek v trezoru. Získal tak legální přístup do jednoho z nejpřísněji hlídaných míst na světě bez toho, že by se někdo v Antverpách obtěžovat ověřit si jeho skutečnou identitu.

Notarbartolo nejprve objevil významnou mezeru v zabezpečení budovy. Byla to podzemní garáž sousedící s hlavní budovou Diamantového střediska – tudy se dostane dovnitř. Spojenci se mu stali příslušníci legendární skupiny zlodějů známé jako Turínská škola, která si zakládala na „inteligentních loupežích“ bez použití násilí. Notarbartolově nabídce nešlo odolat.

Je tu moc kořisti

Po několika letech příprav se čtyři lupiči rozhodli udeřit. Za kritickou noc si zvolili noc ze 14. na 15. února 2003. Byla to sobota a svátek svatého Valentýna navíc poskytoval perfektní krytí.

K otevření schránek použili lupiči jednoduchý strojek vlastní konstrukce
K otevření schránek použili lupiči jednoduchý strojek vlastní konstrukce
archiv Prima ZOOM

Zpackaný závěr?

Vypadalo to na dokonalou loupež, jenže už cestou udělali první zásadní chybu – zastavili v lese, kde chtěli spálit odpadky z domácnosti spolu s „odpadem“ z loupeže. Jenže se jim to nepovedlo – někdo je vyrušil. Nedbalost v zametání stop se Turínské škole krutě vymstila. Odpadky objevil majitel pozemku a zavolal policii.

30 hodin po loupeži, v pondělí 17. února 2003, zloději začali dělit kořist. V tu dobu už ale belgická policie podle stop v odpadcích zjistila, že loupež provedl Notarbartolo. V pátek 21. února se Notarbartolo vracel zpět do Antverp. Chtěl si posbírat pár věcí ve své kanceláři a byl přesvědčený, že o jeho účasti na loupeži nikdo nic netuší. V tu dobu už ale italská policie prohledávala jeho byt v Turíně, kde objevila několik diamantů i s certifikáty pocházejících z Diamantového střediska.

Notarbartolo se vrátil na místo činu a vlastním očím nevěřící policie ho v budově, kde jen před pár dny došlo k největší loupeži v historii, bez problémů zatkla. Nejvyšší trest za krádež bez ohledu na hodnotu lupu, je v Belgii pět let vězení. Pokud vám prokážou, že jste loupež připravoval jako hlava zločineckého gangu – a přesně to se podařilo Notarbartolovi dokázat.

Ostatní členové Turínské školy byli nakonec zatčení a odsouzeni každý na pět let vězení. Majitelé vyloupených schránek, oběti zločinu, byli nízkými tresty rozčarováni. Při loupeži sice nebylo použito násilí, ale zcela bez obětí nezůstal. Mnoho rodin přišlo o miliony dolarů a mnozí to nepřežili.

Už v roce 2009 byl Notarbartolo z vězení propuštěn. Diamanty z kořisti se nikdy nenašly.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama