Byli neandrtálci kanibalové? Objevily se důkazy

V belgickém jeskynním komplexu Goyet se už několik let nacházejí fascinující důkazy o životě člověka neandertálského. Během výzkumů v roce 2016 se tam našla řada důkazů o tom, že lidé žijící v těchto jeskyních se živili lidským masem.
Tato lebka člověka neandrtálského pochází z doby kolem roku 400 000 př.n.l. FOTO: Wikimedia Commons
Tato lebka člověka neandrtálského pochází z doby kolem roku 400 000 př.n.l. FOTO: Wikimedia Commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Lidé v těchto jeskyních žili v době před přibližně 40 000 lety. Důkazy o jejich kanibalismu jsou jednoznačné: kosti z novorozeněte, dítěte a čtyř dospělých, které ukazují, že z nich někdo násilně odebral morek. „Je to nezvratné – lidé zde praktikovali kanibalismus,“ uvedl belgický archeolog Christian Casseyas

Tyto nálezy pocházejí z doby, kdy už neandrtálci začali ze Země pomalu mizet, byli nahrazování moderními lidmi typu Homo sapiens – s nimiž se občas křížili. Dnešní věda považuje neandrtálce za podobně sofistikované, jako byli jejich současníci druhu H. sapiens; mýtus o tom, že šlo jen o primitivy z jeskyní, jsou dávno vyvrácené. Jak s tím jde dohromady důkaz o kanibalismu?

Není v tom žádný rozpor, naopak to podle archeologů dokazuje, jak moc pokročilými neandrtálci byli. Tyto kosterní pozůstatky byly objevené již v polovině roku 2016, půl roku však trvala jejich hlubší analýza především vzhledem ke kontextu, v němž byly objevené.

Maso je jen maso

Výzkum vedený Helene Roudigerovou, špičkovou antropoložkou z California State University Northridge prokázal, že kosti nesou stopy řezání velmi jemnými nástroji – „neandrtálci jimi odstraňovali od kosti maso,“ uvedli vědci. Jinak neandrtálci s lidskými mrtvými zacházeli stejně jako se zvířaty; dětské kosti lámali stejně jako koňské nebo sobí – získávali z nich tak morek, který je skvělým zdrojem živin.

Z některých lidských kostí dokonce neandrtálci vyráběli nástroje – ostřili je pomocí pazourku. Jinak se smyslu kanibalismu u neandrtálců vědci jen dohadují, dokonce ani netuší, o jakou formu kanibalismu šlo. Vědci totiž rozlišují dva strukturálně odlišné druhy kanibalismu. Endokanibalismus je pojídání členů jedné skupiny, nejčastěji jde o konzumaci prvých členů rodiny nebo přátel – většinou jako důkaz úcty k nim. Exokanibalismus je konzumace členů jiných kmenů. Objevuje se v Evropě už u Keltů, kteří podle Tacita jedli mozky svýc h nepřátel.

Vědci netuší, proč ke kanibalismu docházelo, jak často, ani zda to bylo symbolicky-náboženské gesto, anebo zda šlo čistě o proteiny.

Neandrtálci v Česku a na Moravě

Přímých pozůstatků neandrtálců máme v českých zemích jen málo, zato nepřímých ve formě jejich nástrojů je dostatek. Možná tu kdysi těla neandrtálců byla, ale protože se v našich vápencových jeskyních začalo těžit ještě před vznikem moderní archeologie, přišli jsme o ně.

Nejslavnější nález neandrtálců pochází z jeskyně Šipka u Štramberka, kde byla nalezena část čelisti neandertálského dítěte. Mnohem větší štěstí měli na Slovensku, výlitek mozkovny neandrtálce z Gánovců patří ke světově proslulým. Kanibalismus je prokazatelně spojený s lidmi od jeho úplného počátku. Nejstarším nálezem člověka jsou kosti člověka pekingského z Pekingu. Před 500 000 roky tam žili naši prapředkové, kteří se již tehdy prokazatelně živili také lidským masem.

Barbecue a kanibalismus

Odraz kanibalismu vidíme i dnes. Oblíbený americký zvyk barbecue pochází z antilské tradice barbakoa – tedy opékání zajatce nad ohněm a jeho následné konzumace.

Text: MK

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama