Kokainové gangy ve velkém ničí lesy Střední Ameriky. Jak tomu zabránit?

Kokain narazil na ekologii. Nabízíme souvislosti zjevné i skryté.
Kokain zabíjí
Kokain zabíjí
pixabay.com

Stovky a tisíce tun kokainu

Výroba kokainu může mít závažné a trvalé následky v boji o udržení tropického lesního porostu (nejen) ve Střední Americe. Zatímco v Jižní Americe se kokain ve velkém vyrábí, kousek na sever drogové kartely ilegální peníze legalizují.

Výroba kokainu již řadu let patří mezi výnosný byznys. Podle úřadu United Nations Office on Drugs and Crime bylo v roce 2014 vyrobeno neuvěřitelných 943 tun této nesmírně návykové látky. Spojené státy americké jsou jedním z největších spotřebitelů, přičemž v současné době se počet pravidelných uživatelů drog ve Spojených státech odhaduje na přibližně 1,5 milionů lidí. Drogová závislost není ovšem problémem pouze civilizačním, ale nemalou měrou se negativně dotýká životního prostředí naší planety. Příroda je nevybíravým způsobem devastována, čímž je ohrožena biodiverzita a mnohé živočišné druhy.

Praní špinavých peněz

Kokainoví překupníci jsou zodpovědní za zmizení milionů akrů tropických lesů na území Střední Ameriky. Alespoň to tvrdí čerstvá studie z časopisu Environmental Research Letters, v níž vedoucí studie doktor Steven Sesnie z US Fish and Wildlife Service říká, že je obchod s drogami zodpovědný za zhruba 15 až 30procentní odlesňování na území Střední Ameriky. Své závěry opírá o data z amerického Office of National Drug Control Policy (ONDCP) a informací z University of Maryland’s Global Forest Change mezi lety 2001 až 2014. Mezi nejvíce postižené patří Nikaragua, Honduras a Guatemala. Menší měrou bylo pak zasaženo území Salvadoru, Kostariky a Panamy.

Kokainovník pravý - zdroj přírodního kokainu
Autor: H. Zell Kokainovník pravý - zdroj přírodního kokainu

Alarmující je skutečnost, že k nezákonnému odlesňování docházelo a stále dochází na území chráněných národním nebo mezinárodním právem. Obrovské a těžce napravitelné ztráty představují velkou hrozbu nejen pro místní obyvatele, ale také pro bezpočet zvířecích a rostlinných druhů. „Většina odlesňování, které jsme identifikovali, se stalo v biodiverzních vlhkých lesních oblastech. K 30 až 60procentním ročním ztrátám došlo v chráněných oblastech, čímž je ohroženo úsilí o zachování lesních zdrojů, ekologických služeb a venkovských a domorodých živobytí,“ řekl znepokojeně vedoucí studie.

Ranče a farmy jsou jen zástěrka

Steven Sesnie v rámci svého pozorování prozradil, jakým způsobem drogové mafie postupuj: „Když se drogy pohybují na sever, kde je jejich hodnota vyšší, obchodníci a kartely hledají způsoby, jak tyto peníze přesunout do legální ekonomiky. Nákup lesů a jejich přeměna na zemědělskou půdu je jedním z hlavních způsobů, jak toho docílit.“ Zločinci postupují vychytrale a jejich záměry není vůbec snadné předem odhalit. Nejprve si vytipují vhodnou lokalitu a poté se tváří, že na daném místě hodlají dlouhodobě farmařit nebo třeba chovat dobytek. Jejich skutečným záměrem ale je zlegalizovat finance ilegálního drogového byznysu. Pomocí této metody tak během uplynulého desetiletí zmizely miliony akrů půdy. V současné době se zhruba 86 procent veškerého kokainového obchodu z celého světa pohybuje právě přes území Střední Ameriky, kudy putuje k nedočkavým severoamerickým spotřebitelům. Jedná se o megalomanský ilegální trh, jehož zisk se odhaduje na částku neuvěřitelných 6 miliard amerických dolarů.

Drogy jsou obrovský problém také v Jižní Americe, kde se tato návyková látka ve velkém vyrábí. Nejvíce trpí příroda v Kolumbii, která je nositelem poněkud nelichotivého statusu největšího světového producenta kokainu na světě. Obrovské problémy již řadu let trápí Brazílii, kde je ilegální těžba na denním pořádku. Autoři studie se svými výsledky snaží zdůraznit, v jakém ohrožení zbývající tropické lesy a chráněné oblasti Střední Ameriky vlastně jsou. „Obzvláště ohroženy jsou vzdálené lesní oblasti s „nízkým socioekonomickým vývojem,“ varoval doktor Steven Sesnie.

Domorodí hlídači

Existuje způsob, jak nezákonnému počínání drogových gangů účinně zabránit? Autoři studie doporučují v rizikových lokalitách navýšit počet původních obyvatel, kteří by se o lesy lépe starali a vlastně je i chránili. Velkou měrou by bezesporu mohla přispět větší aktivita ruky zákona, jež není stále dostatečná. Práce úřadů však není vůbec jednoduchá. Drogové gangy jsou dobře organizované a v těžko přístupném terénu se rychle přemisťují z místa na místo. Na klíčových bodech mají své pozorovatele a všímavé informátory, kteří své kumpány před blížící se policejní razií včas informují. Nemalou roli hraje i obrovská a stále se zvyšující poptávka po kokainu, kterou se podaří jen těžko snížit. Neradostná je i skutečnost, že skupinky památkářů a aktivistů tyto problematické lokality dávno opustily. Jsou totiž velmi nebezpečné a „řezníci“ drogových gangů se nezastaví před ničím.

Text: Petr Smejkal

reklama