Nejděsivější zbraň světa? Určitě plamenomet

Nejděsivější a nejzákeřnější zbraní, kterou kdy lidé vynalezli, je zřejmě plamenomet. Armáda USA je přestala oficiálně používat v roce 1978 a zničila všechny, které mohla. O zbytek se postaral čas. Přesto je jich několik provozuschopných.
Plamenomet M2 používali Američané za druhé světové války hlavně v Pacifiku
Plamenomet M2 používali Američané za druhé světové války hlavně v Pacifiku
Wikimedia Commons/Lance Cpl. Russell Midori
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Plamenometů se během první i druhé světové války objevilo hned několik. Například plamenomet používaný Brity v létě 1944 je pojmenován „záchranná bóje“ podle svého tvaru připomínajícího záchranný kruh. Byl vyroben podle německého plamenometu ukořistěného za první světové války. Chyběly mu dostřel a přesnost kulometu, ale měl něco jiného – schopnost vyvolat naprostou hrůzu.

Střelbu z funkčního plamenometu si můžete vyzkoušet v dalším díle dokumentu Lovec zbraní na Prima ZOOM.

Lovec zbraní I 6 - plamenomet
Lovec zbraní I 6 - plamenomet

První útok plamenometem v dějinách podnikli Němci v únoru 1915 proti Francouzům. Vojákům sevřeným už mnoho měsíců v zákopové válce kromě jiných už „vyzkoušených“ způsobů smrti najednou hrozilo, že budou upáleni zaživa.

Plamenomet měl jednoduchou konstrukci. V kruhové tlakové nádobě byl tlak 13,8 MPa,  palivový válec obsahoval 18 litrů benzínu – po otevření ventilu zde vznikl tlak 1,4 MPa. Benzín byl vytlačován tryskou ven a na jejím konci zažehnut jiskrou. Plamen mohl dosáhnout do vzdálenosti přes 30 metrů. Záchranná bóje ale nebyla jediným plamenometem druhé světové války…

Britové svůj plamenomet okopírovali od Němců
Britové svůj plamenomet okopírovali od Němců
Wikimedia Commons/Imperial War Museums

Plamenomety na pásech

Státy Osy i Spojenci za druhé světové války začaly vyrábět větší plamenomety, které montovaly na vozidla včetně tanků. Například kanadské plamenomety měly dostřel přes 275 metrů a byly navržené tak, aby se daly ovládat zevnitř obrněného vozidla Wasp. Plamenomet byl vybaven nádrží o objemu 283 litrů, provozní tlak byl až 2 MPa. Samotný plamen měl teplotu přes 2000 stupňů.

Plamenomet M1

Vyrábět se začal po vstupu Spojených států do války v roce 1941 a v bojích byl použit poprvé následující rok. Šlo o první americký pokus o konstrukci plamenometu a výsledek byl poměrně primitivní. Konstruktéři dostali šibeniční termín 90 dnů, takže při jeho konstrukci byly využity již existující náhradní díly. Garantem výroby byla společnost na výrobu hasicích přístrojů a výsledek rozhodně nebyl dokonalý – selhávalo zažehnutí i těsnění.

Vylepšený plamenomet M2

Následovník plamenometu M1 byl jeho pravým opakem. Byl spolehlivý a plně funkční a víc než v Evropě se uplatnil na bojištích v Pacifiku. Například v roce 1945 při dobývání ostrova Iwodžimy hrály plamenomety nedocenitelnou roli. Američtí vojáci s jejich pomocí likvidovali jeden japonský bunkr za druhým. Ty, kdo nebyli přímo sežehnuti, likvidoval kysličník uhličitý, který se v zasaženém bunkru držel 5–7 minut. Plamenomety měly zásobu paliva jen na 7 vteřin, dosah byl 20–30 metrů.

Konstrukci byla tentokrát věnovaná maximální pozornost: Trysku navrhli na Kolumbijské univerzitě a palivo vymysleli v Massachusettském technologickém institutu. Sběratelé dnes evidují maximálně 20 funkčních kusů tohoto plamenometu.

Historické zbraně můžete vidět v akci v dokumentu Lovec zbraní každou středu po 22.00 na Prima ZOOM.

Lovec zbraní I (1) - upoutávka
Lovec zbraní I (1) - upoutávka
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama