Zločiny komunismu zkoumají archeologové

Jáchymov, uran a komunisté – kruté spojení, které teď zkoumají archeologové.
Komunismus nesnášel chytré lidi
Komunismus nesnášel chytré lidi
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Tam, kde vládl komunismus

Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zkoumají jeden z osmi bývalých komunistických táborů nucených prací na Jáchymovsku, kde bylo pět uranových dolů na sedmi kilometrech čtverečních. Pozůstatky trestně nápravného tábora Nikolaj, který byl srovnán se zemí buldozery a dnes tam je les, zmapovalo 11 vědců a studentů od 4. do 10. října. V Evropě šlo o vůbec první systematický archeologický výzkum tábora sloužícího represím komunistického režimu, řekl ČTK šéf katedry Pavel Vařeka.

Výstupem terénního srovnávací výzkumu, který je součástí projektu šesti evropských univerzit, bude virtuální rekonstrukce tábora a mobilní aplikace, která umožní "procházet se" po jeho území.

Co se skývá pod povrchem?

"Na jaře a v létě jsme provedli neinvazivní výzkum, který určil přesnou lokalizaci tábora a zmapoval povrchově dochované pozůstatky. Následný odkryv vzorku plochy prokázal, že hmotné pozůstatky se kompletně dochovaly pod dnešním povrchem," řekl. Tábor, kde bylo přes 1000 vězňů, sloužil v letech 1950 až 1951 k nucených pracím a až do roku 1958 jako nápravný pracovní tábor s nejtvrdším režimem. Jde o jeden z nejlépe zachovaných komunistických "lágrů" v Česku.

Sondáž odhalila část jednoho vězeňského baráku, pozůstatky takzvané korekce, tedy "vězení ve vězení", včetně železné okenní mříže z cely a relikty ohrazení tábora s ostnatými dráty, strážními věžemi a takzvaným postřelovaným pásmem. V táboře našli také součásti obuvi, kartáček na zuby a pastu i lahvičky od léků a odkryli fotbalové hřiště pro dozorce, kde se podle Vařeky dodnes dochovaly relikty táborů z konce 40. a 50. let. "Tisíce politických vězňů musely v této oblasti v otřesných podmínkách dobývat a zpracovávat uranovou rudu, která byla dodávána Sovětskému svazu pro výrobu atomových zbraní," uvedl Vařeka. Uvádí se, že všemi tábory prošlo až 40 000 lidí.

Ještě před výzkumem archeologové přímo na místě hovořili se dvěma bývalými vězni a ptali se jich, kde by měli zavést sondy, ale i na život v táboře, jeho uspořádání, konstrukci staveb a další. Výzkum bude pokračovat na jaře a v létě 2019 v táboře Nikolaj i v dalším dobře zachovaném táboře Eliáš II, který byl podle pamětníků největším "peklem", protože se tam překládal uranový prach.

Tým provedl také rešerše archivních pramenů, jichž je ale podle Michala Preusze z katedry velmi málo, protože kolem roku 1960 nařídilo ministerstvo vnitra velkou skartaci. Plány ani popisy budov tak neexistují, ale pamětníci je nakreslili.

Proč zrovna uran?

Uran se na Jáchymovsku těžil pro průmyslové účely a lázeňství od 19. století. Za II. světové války tam byly tři doly, kde pracovali do roku 1949 váleční zajatci. Sověti, kteří neměli po roce 1945 na svém území žádný otevřený důl, podepsali na podzim 1945 s tehdejší československou vládou velmi nevýhodnou tajnou dohodu a nařídili nahradit válečné zajatce politickými vězni. Plzeňská katedra už loni zkoumala koncentrační tábory v Letech u Písku a Treblinku v Polsku, letos tábor v norském Falstadu.

ČTK

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama