5 poprav, které se vymkly kontrole: První trestanec v elektrickém křesle začal hořet

Sekera, elektrické křeslo, provaz, plynová komora či injekce. Každá z těchto technik skýtá určitá rizika, a to jak pro odsouzence, tak i diváky...
Asi žádný film se popravám nevěnoval důkladněji než Zelená míle
Asi žádný film se popravám nevěnoval důkladněji než Zelená míle
Warner Bros.

reklama

Na první pohled by se mohlo zdát, že poprava není kdovíjak riskantní záležitostí: Vždyť připravit odsouzeného o života nemůže být nic složitého, že? Omyl, v historii poprav můžeme nalézt velké množství incidentů, při nichž selhala technika či lidský faktor – a důsledkem byly minimálně nehumánní podmínky, v nichž odsouzenec přišel o život. Projeďme si pět poprav, prováděných sice rozličnými metodami, avšak s podobně neuspokojivým průběhem.

1) Dvojsečná sekera

Hned na začátek si dovolíme výjimku, nejedná se totiž o popravu konkrétního člověka, nýbrž o historicky znemožněného popravčího. Anglický kat Jack Ketch sloužil za vlády krále Karla II. Stuarta od 60. do 80. let 17. století. Tehdejší preferovanou metodou popravy bylo stětí hlavy, v čemž byl Ketch natolik špatný, že se jeho jméno později ujalo jako synonymum pro smrt či Satana. Hlavně během 80. let 17. století měl Ketch napilno vzhledem k řadě pokusů o převrat, ovšem především popravy šlechticů Williama Russella a Jamese Scotta proběhly skutečně tragicky – Ketch potřeboval více než pět seknutí, aby nebožákům sťal hlavy, a dav byl jeho krvavým představením natolik pohoršen, že jej z místa popravy pro jeho vlastní ochranu musely odvést stráže.

Poprava setnutím hlavy
Autor: iStock Poprava setnutím hlavy

2) Riskantní elektřina

Na konci 19. století se objevila nová technika – poprava pomocí elektrického křesla. V roce 1890 byla otestována na koni, a tak panovalo přesvědčení, že pro lidské odsouzence bude metoda dostatečně účinná. Prvním člověkem, který jej měl vyzkoušet, byl William Kemmler. Tento alkoholik se provinil vraždou manželky a byl vybrán za první pokusnou oběť elektrického křesla. Tisíc voltů projelo jeho tělem a na chvíli ho omráčilo; stále však dýchal. Lékař nařídil opětovné spuštění elektřiny, a to rovnou ve výši dvou tisíc voltů. V jejich důsledku praskly Kemmlerovy krevní kanálky, muž začal silně krvácet z celého těla, a navíc jeho tělo údajně vzplálo. Opravdu se tak nejednalo o ideální reklamu na novou popravovací techniku.

3) Pozor na provaz

Horník William Williams měl na začátku 20. století poměr s mladíkem Johnem Kellerem. Vztah se však nevyvíjel dobře a Williams nakonec zavraždil Kellera i jeho matku. V roce 1906 byl odsouzen k trestu smrti oběšením, které však dopadlo katastrofálně. Lano bylo příliš dlouhé, a tak Williams spadl na zem a byl „jen“ vážně zraněn. Místní šerif však nechtěl popravu odkládat, a tak přikázal pomocníkům, aby lano vytáhli a nechali na něm Williamse uškrtit. Než se tak stalo, uplynulo dlouhých 14 minut. Williamsův právník označil popravu za ostudu civilizace a o pár let později byl trest smrti v americkém státě Minnesota zrušen.

Poprava oběšením
Autor: iStock Poprava oběšením

4) Spoutaný plyn

Plynová komora byla dalším vynálezem, který měl popravu učinit humánnější a méně krvavou. Spočívala ve vzduchotěsné místnosti, v níž se nacházel spoutaný vězeň vystavený smrtící dávce nebezpečných plynů. Takový osud čekal i Jimmyho Lee Graye, třiatřicetiletého Američana odsouzeného k trestu smrti za únos, znásilnění a vraždu tříleté holčičky; přitom byl už předtím odsouzen za vraždu své přítelkyně. Poprava v plynové komoře v roce 1983 však příliš dobře neproběhla, jelikož Grayova hlava nebyla dostatečně připoutaná k židli. Po zavedení smrtícího plynu tak začal muž v zoufalém boji o život mlátit hlavou do železné tyče, která se (taktéž nešťastně) nacházela přímo za ním. Ani po jeho smrti nebylo možné určit, zdali za smrt mohly plyny nebo údery do hlavy. Nepovedená poprava vedla ke snaze o změnu metody na smrtící injekci, ani ta se však neukázala jako dokonalá.

5) Humánní injekce?

Joseph Rudolph Wood III. byl v roce 1989 odsouzen ke 30 letům vězení a následné popravě za vraždu své bývalé přítelkyně a jejího otce. Metodou měla být smrtící injekce, bezbolestná a snad i nejhumánnější technika, jak někoho připravit o život. Směs látek má za úkol člověka připravit o vědomí a následně způsobit zástavu srdce. Takto ideálního scénáře se však Wood v roce 2014 nedočkal, neboť mu namísto jedné dávky smrtícího koktejlu bylo podáno injekcí hned patnáct! Zřejmě se nepodařilo namíchat správné chemikálie, a tak Wood podle očitých svědků lapal po dechu bezmála dvě hodiny; poprava tohoto typu by přitom měla být za deset minut hotova. Stát Arizona následně pozastavil další popravy, než se tento průšvih vyšetřil.

reklama

reklama