Život před 30 lety. Končí éra telefonních budek

Vy máte fakt telefon doma?

Přesuňme se v čase jen o několik málo desítek let zpět, do doby (jakkoliv to může znít bizarně) nebylo standardem mít doma telefon. První „mobilní“ telefon prodávaný v ČR byla Nokia Talkman a začala se prodávat v roce 1991. Mobilní byla ve smyslu, že nešlo o přístroj napevno svázaný drátem, do kapsy byste si ho nedali. Vypadal spíše jako vojenská vysílačka z doby povinné vojenské služby. Mít doma telefon, tedy pevnou linku, znamenalo, že buď patříte mezi nomenklaturní kádry, nebo prostě patříte mezi šťastlivce, kteří si ho vyčekali.

Telefon na obrázku výše byl typ Microphona a jeho sluchátko a tělo bylo vyrobeno z melamin-formaldehydové pryskyřice vyplněné dřevěnou drtí. Není od věci si připomenout, že nejen na telefony, ale i například na auta se vypisovaly pořadníky a na dámské toaletní potřeby či jednovrstvý toaletní papír se stály fronty. Před třiceti lety byl mobilní telefon na filmovém plátně zhmotnělý jen sci-fi sen filmových režisérů. „Jak by asi ta slova z telefonu věděla, kudy se mají vydat, kdyby tam nebyl drát?“ zaznělo tehdy v dětské diskuzi

Upřímně řečeno, kdo vlastně dnes chápe systém přenosu telefonního hovoru, ví, co jsou základové stanice, ví, jak funguje pokrytí a co je řídicí jednotka, která rozhoduje o tom, ke které základové stanici jste zrovna přepojeni a kdy se (pokud se pohybujete a např. telefonujete z jedoucího vlaku) připojíte na jinou. Ostatně patent na telefon byl podán 14. 2. 1876.

Budky v Bondovi i Matrixu

O telefonních budkách se tvrdilo, že se nedají odposlouchávat. Není to pravda. Odposlouchávat se dá v podstatě jakýkoli, i šifrovaný telefonní hovor, jen v tom případě musíte znát šifru. Telefonní budky sloužily nejen agentům v terénu, ale i novinářům, kteří rychle potřebovali poslat (nadiktovat) zprávu do novin. Pořád platí, že není ani tak důležité, zdali je zpráva přesná, ale kdo ji vydá první. Budky využívali i disidenti, kteří buď věděli nebo tušili, že jejich telefony StB odposlouchává. Telefonní budky byly svědky tisíců vyznání, kdy nebylo vhodné telefonovat z domu (rodiče naslouchali), a telefonní seznam, později komerčně laděné Zlaté stránky byly zajímavým zdrojem informací i dětských (přiznejme, že hloupých) šprýmů. Stačilo si najít jméno s „nevhodnou“ konotací, například Špína nebo Hluchý, vytočit telefonní číslo a když se ozvalo jméno, respektive příjmení volného, stačilo říct: „Tak se umyj.“ Nebo „A jak můžeš telefonovat, když si hluchý?“ Mimochodem Špínů je v ČR aktuálně 111 a Hluchých 242.

Telefon byl spojovacím prostředníkem v Matrixu, z budek se telefonovalo i v bondovkách bez ohledu na fakt, že Q, technický guru britské špionáže, vytvářel pro agenta 007 neuvěřitelná hejblátka. Ostatně i čeští diváci mohli vidět smrt agenta Rodriguese v telefonní budce například ve filmu Muž z Acapulca s Jean Paul Belmondem v hlavní roli. Později, s rozmachem mobilních telefonů, ztrácely budky čím dál více na důležitosti, stávaly se útočištěm drogově závislých, kteří potřebovali vidět na žílu a zároveň chtěli být alespoň trochu izolovaní od vnějšího světa. V současnosti je mobilním signálem pokryto 96,9 % území ČR. Mít telefonní budku v obcích nebo v místech, kde je s pokrytím problém, je uloženo pravidly Českého telekomunikačního úřadu, což ale pro operátora O2 znamená, že z 3900 dnes existujících veřejných telefonních automatů jich zbude 1150 v obcích do 200 obyvatel.

Telefonní budky se nikdy v Česku nestaly například takovým výrazným prvkem jako například v Anglii, kde jejich rudá barva strhávala pozornost a budky v Londýně se staly svébytnou součástí architektury.

Text: Topi Pigula