Vztahy Kateřiny Veliké: Kteří milenci slavnou panovnici zradili?

Nejslavnější ruská carevna a jedna z nejmocnějších žen historie měla pro muže velkou slabost. To se jí ale hned několikrát nevyplatilo. Jak dopadli muži, s nimiž Kateřina sdílela nejen city?
Takto namaloval Kateřinu II. Velikou malíř Fyodor Rokotov v roce 1763. To se ještě o jejích milencích mnoho nevědělo.
Takto namaloval Kateřinu II. Velikou malíř Fyodor Rokotov v roce 1763. To se ještě o jejích milencích mnoho nevědělo.
Wikipedia Commons/Fyodor Rokotov

Více než tři dekády vlády Kateřiny II. Veliké stále budí velkou pozornost. Původem Němka se nesmazatelně zapsala do ruské historie, jelikož se stala nejdéle vládnoucí panovnicí východního impéria. Rozená Žofie Frederika z Anhalt-Zerbstu se dostala do hledáčku ruské carevny Alžběty I. Petrovny, jež si mladou německou princeznu vyhlédla jako manželku pro svého synovce a budoucího cara Petra III. Ambiciózní dívka neváhala – naučila se plynně rusky, konvertovala k pravoslaví a dala jasně najevo, že o ní ještě hodně uslyšíme.

Pohnutá historie Kateřiny Veliké

V roce 1745 se tedy šestnáctiletá Žofie, tou dobou už přejmenovaná na Kateřinu Alexejevnu, vdala za budoucího cara, avšak nejednalo se o příliš šťastné manželství. Zatímco Petr byl podle historických záznamů slabý, psychicky labilní a navíc měl dosti intimní problémy, aktivní Kateřina byla na carském dvoře i mezi lidem stále oblíbenější. Roku 1762 carevna Alžběta I. Petrovna zemřela a její neduživý synovec konečně nastoupil na trůn.

Jeho vláda však trvala pouhý půlrok, jelikož na nátlak své ženy Petr dobrovolně abdikoval a nechal se uvěznit na loveckém zámečku. O pár dní později byl tamtéž zabit vzbouřenými důstojníky, možná i na Kateřinin rozkaz – a v tu chvíli jí už nic nebránilo v cestě na ruský trůn. Během její vlády v letech 1762–1796 se toho událo opravdu hodně – rusko-turecké války, několik fází dělení Polska, povstání Jemeljana Pugačova či třeba kontroverzní osvícenské reformy, které se sice prezentovaly zcela v duchu dobových evropských trendů (dokonce si o nich Kateřina dopisovala s Voltairem či Diderotem), avšak realita byla mnohem horší – termín Potěmkinovy vesnice hovoří za vše. O detailech vlády si však povíme až někdy jindy, dnes nás zajímají hlavně carevniny pletky, jež otřásaly celou říší.

Vztahy s podivnými milenci

Ještě za Petrova života se Kateřina nevyhýbala častým avantýrám, a dokonce panovaly značné pochyby o původu jejich dvou dětí, z nichž se syn Pavel následně stal ruským carem. Po smrti Petra III. si však Kateřina jakožto vdova mohla oficiálně dělat, co se jí zachtělo. Podle všeho se v jejím loži střídaly desítky milenců, z nichž nejvýznamnější byl dlouhá léta vojenský důstojník Grigorij Orlov, jenž byl rovněž namočen do smrti Petra III.

Jako nejvýznamnější z carevniných vztahů však bývá zmiňován Grigorij Potěmkin. Byl to bezesporu velmi inteligentní a nápady sršící muž, po němž se vzpomínané Potěmkinovy vesnice jmenují dodnes. Během krymské cesty Kateřiny s rakouským císařem Josefem II. roku 1787 totiž nachystal falešné obrazy nádherných vesnic, hojností překypujících statků i kvalitně vyzbrojené armády. Vše bylo pouze inscenované a zcela vzdálené realitě, to však Kateřině zjevně nevadilo. Potěmkin byl jejím dlouholetým rádcem a poté, co jejich románek skončil, jí dokonce vybíral další milence z řad svých podřízených. Vskutku bizarní, ale pro obě strany zřejmě výhodný vztah.

Posledním známým favoritem Kateřiny byl Platon Zubov, mladý voják, jenž se díky přízni carevny velmi vypracoval. Až do její smrti stál po jejím boku, pak jeho kariéra u dvora skončila; s výjimkou podílu na vraždě Pavla I., syna Kateřiny II. Veliké a jejího následníka. Jak vidno, vztahy ambiciózní ženy, jedné z nejmocnějších v historii, byly vpravdě podivné a její vášně jí tak zjevně přidělaly mnoho starostí…

Text: MS

reklama