Vyvraždění Vršovců bylo několikadenním krveprolitím. Přemyslovce Svatopluka stihl krutý trest

Přemyslovský kníže Svatopluk byl při vyvražďování slavného rodu Vršovců velmi důkladný a nebral si žádné servítky ani s dětmi.
Vyvraždění Vršovců
Vyvraždění Vršovců
Josef Mathauser / Wikimedia Commons / Public Domain

reklama

Vršovci byli kdysi jedním z nejvýznamnějších starých šlechtických rodů a Přemyslovci je celkem právem viděli jako konkurenci. Proto se je pokusili vyvraždit rovnou třikrát. Až naposledy, na konci října roku 1108, to udělali natolik důkladně, že zbyla jen jediná rodina.

Svatopluk je obvinil i ze svých chyb

Pokyn ke krveprolití, jehož nebyly ušetřeny ani ženy a děti, dal přemyslovský kníže Svatopluk a podle toho, co píše Kosmas, si pro to našel jednoduchou záminku: Uvěřil tvrzení, že jeden z důležitých představitelů Vršovců, velmož Mutina, ponoukl knížete Bořivoje II. s Poláky, aby vpadli do Čech. Pomsta byla strašlivá a odehrávala se po několik dní.

První dějství tragédie se odehrálo 27. října 1108 na hradě nedaleko Vysokého Mýta, z něhož dnes už zbyly jen trosky. Kníže podle Kosmase, který byl současníkem těchto událostí a jeho svědectví považují historici za relativně přesné, pronesl k přítomným plamennou řeč, při níž obvinil Vršovce i z toho, čím byl sám vinen (například svržením Bořivoje z trůnu), a pak dal před vyděšenými poddanými pokyn katovi a ten Mutinu přímo v hradní síni třemi ranami zabil. „V touž hodinu a v téže jizbě byli jati Vnislav, Domaša a dva synové Mutinovi,“ pokračuje Kosmas v líčení. „A jediný Neuša, jenž byl z jiného rodu, ale dobrým přítelem Mutinovým, vida, co se děje, prchl, a byl by unikl, prchaje již venku před hradem skrze houští, kdyby ho nebyla prozradila červená suknice: byl ihned chycen a zraku i mužství zbaven.“

Vyvraždili muže, ženy i děti

To byl ale teprve začátek vraždění, které trvalo několik následujících dní. „Jako se často děje, že když vpadne krvelačný vlk do ovčince, zuří, vraždí a neukojí svůj vztek ani neustane od vraždění dříve, dokud nezadáví všechny ovce, tak Svatopluk, zkrvavený vraždou jednoho člověka, vzplál hněvem a rozkázal, aby byl celý ten rod bez rozdílu věku a beze všeho odkladu povražděn,“ píše Kosmas. Co nestihli na hradě Vrclavi, dokončili na Libici. Místní příslušníci rodu, který Svatoplukovi padl v nemilost, zrovna obědvali, když k nim nepřátelé vtrhli a začali je jednoho po druhém vraždit. Dodnes se neví, kolik lidí tehdy vlastně na Svatoplukův rozkaz zemřelo. Historici odhadují, že to mohlo být i na tři tisíce lidí.

Jedni byli vedeni na tržiště a jako dobytek byli skoleni, jiní byli na hoře Petříně sťati, mnoho jich bylo povražděno v domech nebo na ulicích,“ vypočítává Kosmas, na nějž těžce zapůsobila hlavně smrt Mutinových dětí, mladých, krásných hošíků, kteří plakali a volali maminku, když je vojáci vlekli na tržiště. Kat je tam prý bez milosti podřezal nožem.

Rod zanikl, možná se ale pomstil

Krvavé Svatoplukovo řádění přežila jen jedna jediná rodina, a i když se jejím příslušníkům víceméně podařilo do konce 12. století získat zpět dřívější pozice mezi šlechtou, zdecimovaný rod byl už odsouzený k zániku. Na jméně Přemyslovců zanechala hromadná vražda krvavé skvrny, které se jim nepodařilo smýt po několik desetiletí, a sám Svatopluk za ni možná nakonec zaplatil cenu nejvyšší. Ani ne rok poté, 21. října 1109, ho totiž neznámý vrah probodl hozeným oštěpem a ujel. Pomstil se mu takhle některý z přeživších Vršovců? To už se bohužel nikdy nedozvíme.

Odkaz na obrázkovou licenci Wikimedia Commons.

reklama

reklama