SOUTĚŽ o knihu Miloslava Stingla 2012: Mayové, jejich civilizace a zánik světa

Kdybyste vedle sebe postavili mayskou a egyptskou pyramidu, nebyl by mezi nimi na první pohled příliš zásadní rozdíl. Největší tajemství se totiž ukrývá v jejich nitru.
Pyramida v Mexiku - celkový pohled
Pyramida v Mexiku - celkový pohled
Topi Pigula
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

SOUTĚŽ

Pokud vás zajímá kultura tajemných Mayů, neváhejte a zasoutěžte si. Hrajeme o knihu Miloslava Stingla 2012: Mayové, jejich civilizace a zánik světa z nakladatelství Jota. Dokonce si lze přečíst i recenzi na knihu na blogu časopisu Respekt.

Otevřete si soutěžní formulář a přečtěte pravidla...

a čtěte dál

Tajemství mayské pyramidy

K čemu sloužily egyptské pyramidy, je všeobecně známo díky mumiím pochovaným v jejich útrobách. Zmiňme jen tu nejznámější, 137,5 metrů vysokou Cheopsovu pyramidu, pojmenovanou podle faraona, jenž v ní byl pohřben. Jeho celé egyptské jméno znělo pro nás takřka nevyslovitelně – Chnemchufui.

Na dotaz "k čemu sloužila pyramida?" takřka všichni odpoví, že byla postavena jako faraonova hrobka a záhrobí. Málokdo se zeptá, jakou pyramidu vlastně máme na mysli. Tento tvar staveb výrazně převyšující své okolí se vyskytuje nejen v Egyptě a sousedním Súdánu, ale i Mexiku, Guatemale, Číně. V Římě si roku 12 př. n. l. nechal postavit náhrobek ve tvaru pyramidy Gaius Cestius Epulo a byly dokonce urputné snahy dokázat existenci velké pyramidy u bosenského městečka Visoko. Není totiž pyramida, jako pyramida.

... a mayské svatostánky

Mexické pyramidy se zdálky mohou těm egyptským podobat. Mají podobný tvar jehlanu. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že ty mexické nemají špičku, tedy jehlan komolý. Při ještě bližším pohledu návštěvník zjistí, že úplně nahoře, tam, kde by měla být "špička", většinou stojí nějaká stavba nebo je tam alespoň pro ni uděláno místo. Na vrcholu totiž stával svatostánek, kde se odehrávaly nejrůznější rituály. Kněží i v mayském světě si libovali v okázalosti a být nad ostatními se dodnes cení.

Ostatně i dnes jsou ředitelské kanceláře bez ohledu na nebezpečí při požáru a riziko nefunkčního výtahu vždy v nejvyšších patrech budov. Drsné mayské rituály, jež se odehrávaly na vrcholcích pyramid, naturalisticky zpodobnil Mel Gibson ve svém "historickém" thrilleru Apocalypto. Že pyramidy "vyžadovaly" velké množství obětí, dokazují pozůstatky zhruba 260 lidí v Teotihuacanu, ležícím na náhorní plošině zhruba hodinu cesty autobusem z hlavního města Ciudad de Mexico.

Popisovaný typ mayských pyramid najdete nejen v Palenqu, o němž ještě bude řeč, ale i v nejdéle osídleném mayském městě Dzibilchaltunu, mimořádně fotogenickém Tulumu, a taková je i pyramida Čaroděje v Uxmalu. Na historické fotografii pyramidy Dzibilnocac v Campeche od Teoberta Malera z roku 1887 je vidět jen "nadstavba" vrcholu pyramidy, která na první pohled vypadá jako samostatná svatyně.

Kát a betel: Drogy, které ničí svět víc než heroin

Ovšem kdo navštívil Dzibilnocac v nedávné době, tak viděl už pyramidu v celé její kráse. Okolní prales je odstraněn, pyramidální tvar je teď už jasně rozeznatelný a mayský chrám je jen jakousi "třešničkou na dortu". Zato pyramida Sedmi sester v Dzibilchaltunu vypadá spíše jako chrám na mohutném podstavci. Ale i tady je architektonický záměr jasně patrný. "S rozlohou kolem 126 čtverečních kilometrů a celkem více než osmi sty budovami byl Dzibilchaltun jedním z největších center severního Yucatanu," píší autoři rozsáhlé publikace Maya, divine kings of the rainforest.

K'inich Janaab' Pakal

Opravdovou výjimkou mezi mayskými králi se pro archeology stal vládce Pakal. Jeho celé jméno bylo "Velký sluneční štít" a na vrchol moci se dostal už ve svých dvanácti letech. Nález hrobu byl pro archeology velkým překvapením, protože nikdo do té doby nepředpokládal, že by mayské pyramidy, na rozdíl od těch egyptských, v sobě uchovávaly pohřební sarkofág. Vrchol pyramidy zdobí Chrám nápisů a z něj vede dovnitř pyramidy do pohřební komory dlouhé schodiště. Zarážející je ale velikost sarkofágu. Bez poškození jej není možné vytáhnout, což ale znamená, že nejprve musela být postavena pohřební komora a pyramida vyrostla kolem ní až později.

Mayové věřili v reinkarnaci, sice poněkud jinou než buddhisté, ale návrat zpět na zemi jim po smrti nebyl zapovězený. Důkazem toho je mimo jiné i znázornění mladého Pakala na víku sarkofágu. Na něm se v hávu boha kukuřice vynořuje z podsvětí, aby se znovu navrátil k lidskému životu. Byl to právě podivný Pakalův postoj, jenž inspiroval Ericha von Dänikena k výkladu o mimozemském původu nebo alespoň spojení Mayů s mimozemskými civilizacemi. Je pravda, že na obrázku návratu z podsvětí Pakala vypadá, jako kdyby seděl na nějakém stroji či ho dokonce řídil.

Posvátní roznašeči moru. Krysí chrámy v Indii

Pozice těla je totiž až nápadně podobná pozici člověka jedoucího na motorce. Ovšem hledání spojení s vesmírnou civilizací je celoživotní životní náplň Ericha von Dänikena a s jeho výkladem kresby na sarkofágu se vědci zcela míjejí. Repliku hrobky vládce Pakala můžete dnes vidět v Mexico City v antropologickém muzeu. Pohřební místo je uděláno tak, jak jej roku 1952 viděl dr. Alberto Rus, když se mu podařilo do útrob pyramidy vniknout.

 K'inich Janaab' Pakal zůstává i po své smrti fascinujícím vládcem mayské říše, která nahradila své předchůdce, které Miloslav Stingl v Knize 2012: Mayové, jejich civilizace a zánik světa (vydanou nakl. Jota) nazývá Jaguářími indiány. Proč zrovna jemu se dostalo té podivné cti být pohřben v pyramidě?

Možná šlo jen o skutečně významnou osobu, která chtěla mít nad svým hrobem postavenou svatyni podobně jako mnohý z křesťanských vládců či výše postavených křesťanů. A ta se stavěla na pyramidách. Jenže tak jednoduché to asi nebude...

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama