10. února 2019 06:00

Salmonela může za zánik civilizace Aztéků

Kdyby nebylo epidemií evropských chorob, možná by se Aztékové bělochům ubránili.

Aztécká říše byla vlastně konfederace

Dnes jsou Aztékové vnímání jako jedna říše, ovšem historicky je skutečnost mnohem komplikovanější. Samotnou říši vytvořily dva hlavní indiánské kmeny – Texcoca a Tepaneca. Po složitém vývoji plném krutých mocenských bojů vznikl Aztécký trojspolek městských států (konfederace), v němž titul hlavního města získal Tenochtitlán. Rozkládal se zejména na území dnešního Mexika a jeho úpadek má na svědomí evropská conquista – tedy dobývání Nového světa. V případě Aztéků hrál hlavní roli, ruku třímající meč, Hernán Cortéz (1485–1547).

Za vším hledej ženu

Původně student práv, který se stal nejprve vrahem, a následně dobrodruhem a dobyvatelem. Když se jeho zhruba 600 mužů vydalo na 11 lodích vstříc neznámé pevnině, nikdo netušil, zdali se vůbec vrátí domů. Když dorazili do oblasti mexického Yucatánu, nechal, krom jedné, potopit všechny lodě, aby se nikdo nemohl vrátit. Zablokoval cestu zpět a rozhodl tak o osudu Aztéků.

Vypadá to jako furiantské gesto, zbylá loď se měla vrátit a informovat španělského krále o situaci, ale historie ukázala, že šlo o vynikající strategické gesto. Zároveň byli zprvu přivítání jako potomci boha, dostali darem ženy, z nichž jedna, Malinche z kmene Nahua se stane Cortézovou milenkou a zároveň průvodkyní krajinou i zvyky místních lidí. Byť původně pocházela v význačného rodu, ke Cortézovi se dostala jako otrokyně. Naučila se španělsky a nakonec mu porodila syna. Její historická role je dvojaká, na jednu stranu pomáhala Cortázarovi v porobě indiánů, na druhou se stala ženou na pomezí dvou kultur a mnohé mexické feministky ji považují za vykořeněnou ze svého prostředí. Dokonce má postaveno několik soch a jejím jménem je pojmenován národní park (Parque Nacional La Malinche) kde se tyčí stratovulkán Malinche.

Španělská conquista

Datum conquisty, tedy dobývání Aztécké říše Španěly, začalo v únoru roku 1519 a skončilo 13. srpna 1521. Ačkoli Cortéz neměl nařízeno, aby se pokoušel o dobytí tak veliké říše, Aztékové byli pověstní válečníci, což ostatně dokázali právě podmaněním městských států na velikém prostoru. Byli krutí a nemilosrdní, dokonale znali svůj domovský prostor, uměli využívat lstí a zároveň byli jejich bojovníci velmi disciplinovaní. Ovšem co se týče porobených kmenů, tak byla situace zcela opačná, indiáni čekali na vhodnou příležitost ke vzpouře a byli ochotni se spojit s kýmkoli. Klasické heslo „nepřítel mého nepřítele je mým přítelem“ tady našlo své uplatnění. Ovšem kromě mnoha šťastných náhod byly ve hře i zcela neplánovaní, ale přesto smrtelně nebezpeční spojenci. Indiáni totiž svou imunitou vůbec nebyli připraveni na nemoci, které běloši dovlekli na americký kontinent a které pobily mnohem více mužů než meče v rukou dobyvatel.

Mor alias cocolitzli

Když Aztéky v polovině 16. století postihla epidemie salmonely, vžil se pro ni název cocolitzli, což je původní označení moru. Španělé měli příznačnější jméno – pujamiento de sagre, tedy četné krvácení. Rychle se šířící nákaza nechala za sebou až 15 milionů obětí v řadách indiánů, což je množství, které by běloši s tehdejší technikou neměli šanci vyhubit. A jde o pořádnou ránu do místní populace, která čítala kolem 25 milionů osob.

Až donedávna se předpokládalo, že hlavním spojencem Španělů byl buď tyfus, krvácivá horečka nebo spalničky, ale nové výzkumy vědců z Institutu Maxe Plancka ukázaly, že šlo právě o salmonelu. Jejich závěry pramení z rozboru ostatků třiceti indiánů z hromadného pohřebiště v Oaxace, přičemž důležitým vodítkem byli nápisy na náhrobcích, kde byla uvedena příčina smrti – cocolitzli. „Františkánský historik, který se stal svědkem nákazy v roce 1576, popisuje, jak v mexických městech kopali velké příkopy a celé dny je od úsvitu do soumraku plnili mrtvolami,“ cituje Stanislav Mihulka historické prameny na populárně naučném serveru osel.cz. Když vědci porovnávali DNA kosterních pozůstatků, nalezli mimořádně smrtící bakteriální genom Salmonela enterica, který se vzácně vyskytuje dodnes zejména v rozvojové části světa. Vědci tvrdí, že právě tento kmen „porazil“ Aztéckou říši a Španělům zajistil v oblasti Mexika několik století trvající nadvládu .

Text: Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom