22. května 2022 06:00

Obří zátah na ruské agenty v USA měl civilní oběti. Jaký je osud špionských dětí?

Akce FBI vůči ruským špionům na americké půdě měla nebývalý úspěch. Zaplatili za ni však i nevinní civilisté.

Tim Foley oslavil 27. června roku 2010 narozeniny. Rodiče ho proto i s jeho šestnáctiletým bratrem Alexem vzali na oběd do restaurace, kterou měli v massachusettském městě Cambridge prakticky za domem. Oba chlapci se narodili v Kanadě a jejich otec, Donald Heathfield, pracoval v té době na vysokém postu ve firmě zaměřené na poradenství. Matka Tracey byla dlouho v domácnosti, nakonec si ale našla práci jako realitní agentka. Všichni, kdo je znali, je navzdory kanadským kořenům považovali za úplně normální americkou rodinu.

Jaké bylo překvapení, když na ně po návratu domů čekali po zuby ozbrojení muži oblečení do uniforem a s beranidlem v ruce. S výkřiky „FBI“ vběhli do místnosti a před očima nevěřících a vyděšených chlapců jejich rodiče zatkli a odvedli. Pak oba teenagery poslali sbalit si nejnutnější věci. Následujících 24 hodin strávili Tim s Alexem v hotelu a pokoušeli se pochopit, co se vlastně stalo.

Hříchy rodičů odpykaly i děti

Přesně takto se Tim s Alexem dozvěděli, že jejich rodiče jsou ruskými agenty, které ještě v době studené války poslala za oceán sovětská KGB. Ve své práci ale pokračovali i po rozpadu Sovětského svazu. Získávali složky, kontakty, předávali falzifikované pasy a víza. Vystupovali pod jmény dávno mrtvých Kanaďanů, neboť jejich skutečná jména, Andrej Bezrukov a Jelena Vavilovová, velmi dobře prozrazovala jejich původ. Svým synům celý život lhali, chlapci dokonce dostávali fotografie svých prarodičů naaranžované tak, aby vypadaly jako pořízené v kanadských horách. Ve skutečnosti jim je jejich babička s dědečkem posílali ze Sibiře.

Bezrukov a Vavilovová byli dvěma z celkem deseti ruských špehů, které FBI v roce 2010 zatkla v rámci operace Ghost Stories, při které si největší mediální pozornost vysloužila hlavně velmi pohledná rusovlasá špionka Anna Chapman. Američané všech deset zatčených zvědů v rámci výměny agentů deportovali do Ruska a Tim s Alexem museli s nimi.

Vytrženi z domova

Rusové agenty přivítali jako hrdiny. Dokonce dostali i medaile od tehdejšího prezidenta Dimitrije Medveděva a Bezrukov dodnes dělá slušnou kariéru jako politický analytik.

Pocity obou chlapců si můžeme představit jen těžko. Rusky neuměli ani slovo, v této pro ně nové zemi nikdy nebyli. Považovali se za Kanaďany a byli zvyklí na americký způsob života. Přišli úplně o všechno: O svá občanství, možnost se někdy vrátit, a dokonce i o svá jména. Podle nových dokladů se jmenovali Timofei a Alexandr Vavilovovi. „Ta jména pro nás zněla úplně cize, nedokázali jsme je ani správně vyslovit,“ vylíčil Tim o šest let později redaktorovi Guardianu. „Prožili jsme těžkou krizi identity.

V Rusku se ani jeden z chlapců necítil dobře a kvůli zločinům jejich rodičů se jim zavřely dveře v řadě zemích světa. Přesto se Tim zvládl dostat na školu do Londýna a pak získat práci v Asii, kde se na ruský pas dá do mnoha zemí cestovat bez víza. Alex měl mnohem méně štěstí. Absolvoval sice úspěšně přijímací řízení na univerzitu v kanadském Torontu, vízum mu ale zamítli. Totéž se opakovalo ve Francii i v Británii, přestože ho tamní univerzity pokaždé přijaly po úspěšném přijímacím řízení. Oba své rodiče v Moskvě občas navštěvují a přiznávají, že k nim mají komplikovaný vztah, přestože si uvědomují, že je láskyplně vychovali.

Válka s kanadskými úřady

Kromě bitev o to, kde vystudují, vedli Alex s Timem ještě jeden boj, který začal prakticky ihned po jejich vyhoštění z USA: Soudili se o své kanadské občanství. „Žil jsem dvacet let jako Kanaďan. Jsem Kanaďan, to nic na světě nemůže změnit,“ napsal Tim do svého prohlášení torontskému soudu. „S Ruskem se necítím nijak svázaný, nemluvím rusky, nemám zde přátele, nikdy jsem tu nežil a žít tu ani nechci.“ Nikdo neprokázal, že by o kriminální činnosti rodičů věděli, a na kanadské občanství má nárok každý, kdo se na území země narodí. Doufali proto, že mají šanci verdikt tamních úřadů zvrátit.

Podařilo se to oběma. Tim své kanadské občanství získal v roce 2018, Alex o rok později. „Po téměř deseti dlouhých letech, kdy jsem se musel prát za svá základní práva, si konečně můžu odpočinout,“ řekl Alex novinářům poté, co si vyslechl verdikt. „Cítím obrovské zadostiučinění, že soud nakonec moje přesvědčení o tom, že jsem, a vždycky jsem byl kanadským občanem, podpořil.“ Tim i Alex se hodlají brzy do Kanady vrátit. Mezitím jejich příběh inspiroval filmaře, kteří na základě života zadržených špionů natočili v roce 2013 seriál Takoví normální Američané, který si vysloužil celkem 6 řad a skončil v roce 2018.

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom