Sexistický žert skončil fatálním neúspěchem a dal světu první starostku

Předsudky a konzervativní smýšlení jsou sice většinou na obtíž, občas ale nechtěně pomohou k prosazení progresivní myšlenky. To se také stalo na konci 19. století, kdy došlo ke zvolení první starostky v USA.
Ilustrace Susanny M. Salter
Ilustrace Susanny M. Salter
Getty Images

reklama

Jméno Susanna Madora Salter jste pravděpodobně nikdy neslyšeli – a přitom se jí podařil skutečně husarský kousek, když byla na konci 19. století zvolena starostkou zapadlého amerického městečka. Tato událost byla unikátní tím, že se jednalo o první starostku na světě, a to více než tři dekády předtím, než bylo ve Spojených státech uzákoněno volební právo žen. Jak k něčemu takovému vůbec mohlo dojít?

Nečekaná starostka

Susanna Kinsey se narodila v roce 1860 v Ohiu a během dospívání se s rodiči přestěhovala do Kansasu. Díky svému nadání navštěvovala vysokoškolské přednášky už během střední školy, kansaskou univerzitu však kvůli nemoci nedokončila, přestože jí k úspěšnému dostudování chybělo jen pár týdnů. Kinsey byla aktivní v několika veřejných organizacích na podporu žen a proti konzumaci alkoholu. Vdala se za právníka Lewise Allisona Saltera a postupně s ním měla devět dětí.

V roce 1887 se v Argonii, kde rodina žila, volil nový starosta. Susannin otec Oliver sloužil jako první starosta nedávno založeného města, a i díky občanskému aktivismu jeho dcery byla rodina veřejnosti na očích. Skupina konzervativních mužů brojících proti účasti žen na politickém dění tajně napsala Susannino jméno na kandidátní listinu – šlo o krutý žert, jelikož volební neúspěch měl odradit i ostatní ženy od podobně progresivních aktivit. Sama Susanna Salter se o své nominaci dozvěděla až v samotný volební den, tehdy totiž nebyly kandidátní listiny veřejně přístupné.

Susanna M. Salter
Autor: Volné dílo / Kansas Historical Society Susanna M. Salter

Zlomyslné jednání konzervativců se však obrátilo proti nim. Svaz ženské křesťanské střídmosti (Woman's Christian Temperance Union), s nímž Salter spolupracovala, ohlásil, že jeho členky budou pro nečekanou kandidátku hlasovat – a překvapivě se na její stranu přidali i zástupci Republikánské strany, kteří by zvolením Salter získali dvoutřetinovou většinu v městské radě. Zdánlivě protichůdné zájmy se tedy semkly a Salter taky byla zvolena starostkou – a to tedy prostřednictvím hlasů mužů i žen, jimž bylo volební právo v Argonii umožněno teprve nedlouho před volbami.

Změna historie

Tento volební výsledek samozřejmě způsobil obrovský rozruch a prvního zasedání městské rady se dokonce účastnil reportér z deníku New York Sun. Není překvapením, že největšího prostoru se v novinové zprávě dostalo starostčiným šatům, přesto se Salter ukázala i jako sympatická diplomatka. Její jednoleté volební období obletělo celý svět a nezvratně se zapsalo do dějin. Znovu však už nekandidovala a lze říct, že se během jejího funkčního období nic zásadního nestalo. Později se s manželem odstěhovala do Oklahomy, kde již studovaly některé jejich děti.

Po smrti Lewise Allisona Saltera v roce 1916 žila Susanna sama, a přestože až do konce svého života v požehnaných 101 letech zůstávala politicky aktivní, na veřejnou funkci již znovu nekandidovala. Titul první starostky v dějinách, který nečekaně získala už ve 27 letech, jí však už historie neodpáře. Za celou jednoletou službu dostala odměnu ve výši jednoho dolaru, výrazně však přispěla k tomu, aby se v roce 1920 prostřednictvím 19. dodatku Ústavy USA dočkaly volebního práva ženy v celé zemi.

reklama

reklama