Planeta opic je tu: makakové jsou schopní mluvit stejně jako lidé, potvrdili vědci

Ve slavné filmové sérii Planeta opic je okamžik, kdy šimpanz Cézar poprvé promluví lidskou řeší náležitě dramatický – a podle většiny expertů také nesmyslný. Opičák ve filmu má sice geneticky vylepšený mozek, ale jeho hlasové ústrojí žádnou modifikací neprošlo, anatomicky by tedy neměl být schopen řeči.

Jenže nový výzkum princetonských biologů dává filmu prakticky ve všem zapravdu. Primáti, konkrétně makakové, mají hlasové ústrojí schopné řeči. Jediným důvodem, proč nemluví, je jen (oproti člověku) nedokonalá struktura jejich mozků – ty nejsou schopné tzv. dvojí artikulace, která činí lidskou řeč tak výjimečnou. Vědci ve své zprávě zveřejněné v odborném časopise Science Advances tvrdí, že tato zjištění u makaků jsou zřejmě přenosná i na další druhy primátů.

Odhalení pomocí modelu mluvidel makaků

Podle autorů práce i dalších expertů na toto téma by mohla studie vrhnout nový pohled na zásadní téma – jaký je původ řeči u člověka? Právě schopnost mluvit a předávat si informace je totiž podle posledních poznatků tím, co udělalo ze zvířete něco víc. Všechny ostatní změny vycházejí až z něj. Americká práce naznačuje, že tajemství odpovědi na tuto otázku je ukryté opravdu v lidském mozku, nikoliv v hlasivkách, jak řada vědců dlouhá desetiletí tvrdila.

S makaky bychom pokecali

Biologové u makaků popsali schopnost vyslovovat většinu toho, co člověk. Přesto jsou jejich hlasové projevy velmi omezené. Zdá se, že jde tedy o velmi prastaré změny, z nichž vycházejí i lidské schopnosti artikulovat. Princetonští anatomové vytvořili pro tuto studii speciální virtuální model hlasivek makaka, a doplnili ho také o další orgány, které se podílí na vytváření řeči u lidí – což jsou jazyk, patro a rty. Počítačový model ukázal, že makakové by, kdyby to jejich mozek umožňoval, dokázali tvořit nejen jednotlivá slova, ale dokonce i celé dlouhé věty! Sice by byly tyto konstrukce poněkud „hrubší“ a hlouběji posazené než u lidí, ale během experimentů se ukázalo, že i necvičený lidský posluchač by byl schopen bez problémů porozumět.

Jsou makakové jediní?

Pro vědce, kteří se v tomto oboru pohybují, jde o velmi pozoruhodný výsledek, který je nutí přehodnotit spoustu z toho, co zatím o vzniku (a nevzniku) řeči tušili. Makakové jsou totiž evolučně velmi staří tvorové, je tedy velmi pravděpodobné, že stejnou schopnost tvořit slova a věty mají i hlasová ústrojí jiných primátů, jako jsou například šimpanzi, orangutani nebo gorily.¨

Proč tedy u žádného z těchto tvorů nedošlo ke změnám mozku, které by tuto schopnost naplnily? Proč a v čem je člověk takovou výjimkou? Kde se stala ta drobná změna v mozku, která nás posunula na zcela jiný směr vývoje? Na žádnou z těchto otázek doposud vědci nemají odpověď – ale doufají, že je najdou.

Text: MK