Operace Neptun – jak vypadaly fake news ze dna jezera v podání StB

Vysílání falešných zpráv není fenomén dneška. Jen jsou dnes fake news mnohem úspěšnější. Vítejte pod hladinou v rámci Operace Neptun.
Fake News a potápěč
Fake News a potápěč
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Špion Brychta a Operace Neptun

Operace Neptun je označována za největší dezinformační kampaň StB, kterou měl myšlenkově na svět přivést Ladislav Bittman. Pracoval jako zástupce náčelníka dezinformačního odboru a jeho krycí jméno, jímž se podepisoval i na oficiálních dokumentech znělo Brychta. Major Brychta – chce se parafrázovat představovací formulku světoznámého filmového špiona Bonda. Jamese Bonda. Bittman alias Brychta se jako potápěč účastnil ponorů do šumavského Čertova jezera, kde byly v 15 kovových krabicích nalezeny výbušniny. Právě tady se údajně měl vylíhnout plán na důmyslnou zpravodajskou hru. Když mohly být v hlubinách jezera Toplitzsee uloženy falešné libry, které pro Němce padělali zajatci v koncentračních táborech, proč by se podobný, ovšem podstrčený nález, nemohl objevit i na Šumavě. Bankovy byly nalezeny v roce 1963 a Bittman o něm bezesporu věděl. On sám byl najat televizí jako svazarmovský potápěč (Svazarm – Svaz pro spolupráci s armádou) a měl se podílet na pořadu Zvědavá kamera, během něhož měli potápěči prozkoumat dno jezera, ke kterému se váže celá řada mýtů.

Černé jezero
Autor: Huhulenik CC BY 3.0 Černé jezero

Redakce Zvědavé kamery sice pojala podezření, že by se mohli stát součástí estébácké zpravodajské hry, nicméně nakonec do toho šli. „Ještě na Šumavě jsme svolali poradu výrobního štábu a zvažovali, co budeme dál dělat. Jenomže jsme měli ve štábu udavače a hned druhý den za námi přijel major Borecký, vlastním jménem Stejskal. Tento kultivovaný estébák nám vysvětloval, že se nemáme strachovat. Proč by nám do jezera házeli bedny s tajnými dokumenty, když by je mohli sami zveřejnit jinak? To se nám zdálo logické. Naznačil nám, že na objevené materiály dostaneme exkluzivní práva, ale pokud nebudeme chtít, tak v řadě za námi čekají další novináři. Prostě nás přesvědčil,“ vysvětluje na serveru totalita.cz Vladimír Branislav, jenž byl ve své době vedoucím redaktorem a reportérem zmiňovaného televizního magazínu.

Šumavské dezinformace - estébácké fake news

V noci na 21. června 1964 hodili příslušníci StB do jezerních hlubin „tajemné“ bedny s předem pečlivě připravenými nacistickými materiály. Za dva týdny později se v rámci expedice k jezeru vydaly skupiny potápěčů. „Bittman, Karhan a Voňka byli v té mělčí zóně,“ říká Václav Hruška, jeden z potápěčů, který se akce účastnil. Čtyři dřevěné bedny spočívaly v hloubce zhruba pěti metrů. Aby se voda nedostala k dokumentům a nenávratně je nepoškodila, byly všechny pečlivě zalité asfaltem. Není divu, že první z nich objevil Bittman, sám věděl, kde je před nedávnem uložil.

Vloudila se logistická chybička

StB akci zbytečně uspěchala – bedny sice byly „náhodně objeveny“, ale důležité dokumenty v nich chyběly, byly totiž na cestě z Moskvy. Bedny po vylovení dostaly vojenskou ochranu a doprovod na cestu do Prahy, což zaznamenávala komunisty pečlivě kontrolovaná média. Následně se uskutečnila tisková konference a Rudé právo vydalo bombastické titulky: „Objeveny tajné dokumenty hlavního bezpečnostního úřadu v Berlíně.“ V té době byl Lubomír Štrougal ministrem vnitra a zároveň hlavním „hostem“ zmiňované tiskové konference, která proběhla až 15. září 1964, poté co sovětská KGB dodala potřebné materiály. V době vyzvednutí sice bedny papíry obsahovaly (jinak by byly podezřele lehké), ale ty neměly žádnou cenu. „Dokumenty vypovídají o činnosti nacistických rozvědek v Rakousku, Itálii, Francii…“ zaznělo v tehdejším televizním dokumentu. Hlavním, a nutno říci, že dosaženým, cílem, byla diskreditace západoevropských politiků. Kdyby Bittman v roce 1968 neemigroval do USA, mohla by StB ze své akce těžit ještě mnohem déle. Ovšem autor nápadu v Americe prozradil scénář, podle kterého se celá akce odehrávala.

Bittman na svých estébáckých zkušenostech nakonec vydělal – začal spolupracovat s americkými vyšetřovacími složkami a dokonce v USA o technikách špionáže a vyšetřování přednášel. Vydělalo i StB – jejich zpráva se chytila. Dnes by se řeklo, že šlo o velmi efektně vytvořenou falešnou zprávu, tedy současným slangem fake news, na kterou naletěla i renomovaná zahraniční média. Faktem je, že musela být připravena mnohem složitěji než dnes, kdy stačí poslat do světa z internetu staženou fotku a přidat k ní falešnou popisku.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama