Operace Kámen: Překonání falešné československé hranice bylo cestou do vězení

Komunisté používali celou řadu triků, jak odhalit svobodomyslné lidi. Jedním z nich bylo vybudování falešné hranice. Agenti provokatéři na ni v rámci operace Kámen lákali své oběti.
Zachovalá část železné opony u Čížova
Zachovalá část železné opony u Čížova
Pudelek – Vlastní dílo

Na první pohled toto opatření vypadá bizarně. Nejde přece vybudovat státní hranici v místech, kde reálně není. Jenže kdo z lidí, kteří přímo u hranice nežijí, zná její skutečné umístění? Zvláště když vytvořené hlídané hraniční pásmo znemožňovalo obhlídku terénu. 

Kudy vede hranice?

Vystavět falešnou hranici nebylo technicky až tak náročné. Falešné cedule a následná místnost vypadající jako německá. Pomocí agentů provokatérů komunisté lákali k emigraci. Pokud se někdo rozhodl a neměl znalosti o průběhu státní hranice, mohl spoléhat na některého z převaděčů. Nejslavnějším z nich se bezesporu stal Josef Hasil, kterého „zpopularizoval“ propagandistický film Král Šumavy. Jenže právě institutu převaděčů se pokusili komunisté zneužít. Agent provokatér tvářící se jako převaděč dovedl nešťastníky k falešné hranici, kterou překonali. Průběh byl většinou podobný. Za „hranicí“ uprchlíci narazili na „německou“ pohraniční hlídku. Ta uprchlíky dopravila do kanceláře „americké rozvědky“ s cílem vylákat z nich další informace o možné protistátní činnosti.

Uprchlíci se měli vyzpovídat agentům Kontrašpionážního sboru (anglicky Counterintelligence Corps, zkráceně CIC), což byla zpravodajská služba armády Spojených států, která měla vyhledávat možné německé špiony. „Američané“ se snažili získat další jména a „emigranti“ šťastní, že se dostali z komunistického režimu, často prozradili, kdo jim s útěkem pomáhal. Následně měli být uprchlíci transportováni do sběrného tábora, což byl běžný proces. Pravým opakem běžného procesu však bylo to, že během transportu „zabloudili zpět na československé území“ (ve skutečnosti na něm byli celou dobu), kde došlo k zatčení „bdělými“ československými pohraničníky. Následoval soud a vězení.

První oběť akce Kámen

Komunisté znemožnili svobodný pohyb už 23. února 1948 zavedením tzv. výjezdní doložky, bez níž nemohli lidé překročit hranice, ačkoli měli platný cestovní pas,“ píše server Paměť národa. Komunisté neznemožnili jen svobodné opuštění země, ale i svobodné podnikání, což postihlo i Jana Prošvice, zakladatele firma ETA. Kromě toho, že mu komunisté znárodnili továrnu na elektrospotřebiče, tak ho i zatkli a vyhrožovali mu vězením. Posléze na něj nasadili provokatéra „Američana Johnnyho“, který ho po dlouhém přemlouvání nakonec přesvědčil k opuštění republiky. Jan Prošvic nechtěl emigrovat, stále věřil, že komunisté nakonec jeho pracovitost i znalosti ocení a on bude moci dál rozvíjet své schopnosti, jenže nic takového nebylo v dohledu. Navíc „Johnny“ nechtěl, aby si Prošvic s sebou vzal celou rodinu.

Provokace komunistům vyšla a proběhla přesně podle naplánovaného scénáře. Prošvic s manželkou se dostali do fingované výslechové místnosti americké tajné služby, pak ale následovalo zatčení československými orgány, soud a lágr. Z něho se Prošvicovi podařilo utéct, následně skutečně úspěšně emigroval a ve Velké Británii se díky svým znalostem a pracovitosti dopracoval z dělnických profesí znovu mezi majetné lidi. Jeho rodina zůstala doma bez prostředků, on ji však mohl alespoň vzdáleně podporovat.
 
Text: Topi Pigula

reklama