Obří tsunami v Japonsku nejen zabíjela. Také úplně změnila moře

Japonští vědci zkoumali, jaký vliv měla obří vlna tsunami z roku 2011 na mořské dno. Výsledek studie je zaskočil – vliv byl větší, než očekávali.
FOTO: Thinkstock
FOTO: Thinkstock

reklama

Mořské dno u japonských břehů vypadá nyní úplně jinak než před ničivým zemětřesením a vlnou tsunami z března roku 2011. Namísto rovné plochy jsou zde teď hory, kopce a obrovské duny.

Podle všeho jsou masivní kopce výsledkem vlny tsunami, a ne zemětřesení. Japonští geologové odhadují, že obrovská síla vlny pohnula celým dnem a vytvořila tak útvary, které zde dosud neexistovaly. O tomto fenoménu informoval ve svém posledním čísle odborný časopis Marine Geology.

Její výsledky jsou založené na zkoumání oblasti v zátoce Kessenuma, asi 90 kilometrů od města Sendai. Původním smyslem výzkumu bylo zjistit, jestli je vůbec bezpečné, aby tudy proplouvaly lodě.

 

Jak podmořské duny vlastně vznikly?

Až 11 metrů vysoká tsunami před sebou tlačila nejen lodě a obrovskou masu vzduchu, ale stejně silný vliv měla i na to, co se dělo pod hladinou. Duny pod vodou mají stejný náklon, jako měla tsunami směr – vznikly tedy tak, že je nahrnul tlak vody mířící k pobřeží.

Podívejte se na simulaci NASA: tak se šířila tsunami z roku 2011:

 


Duny jsou až 20 metrů dlouhé a téměř 2 metry vysoké, dno je přitom rozrušené až do hloubky 15 metrů! Zatím není jasné, jaký vliv to bude mít na místní ekosystém; je otázkou, zda se místní zvířata přizpůsobí, anebo se do nových podmínek vrhnou noví, lépe adaptovaní tvorové.

 

Tsunami, nebo cunami? Podle Pravidel českého pravopisu by se jako základní měla užívat forma cunami, forma tsunami odpovídá anglickému zápisu. Novější příručky, např. Nový akademický slovník cizích slov už uvádějí obě podoby, cunami i tsunami. Vědci teď řeší, jaký vliv to bude mít na mořský život v okolí a zda by to nějak nemohlo pomoci v případě další tsunami. Bohužel z jiných studií vyplývá, že je to spíš naopak. V NASA při analýze údajů o rychlosti tsunami z roku 2011 spočítali, že čím členitější dno, tím větší rychlost ničivá vlna nabírala…

Nejhorší vlna v dějinách?

Tsunami z března 2011 zahubila nejméně 28 000 lidí. Ve svém nejvyšším bodě měřila zřejmě až 38 metrů. Nejničivější dopad měla na japonskou Fukušimu, kde narušila místní jadernou elektrárnu.

Nešlo však zdaleka o nejstrašlivější tsunami v dějinách, mnohem horší byla například ta z roku 1908, která zasáhla Evropu. Přestože si myslíme, že jsme před obřími vlnami v bezpečí, není tomu tak. Desetimetrová vlna, která zasáhla Itálii v oblasti Messiny, tehdy zabila nejméně 200 000 lidí.

reklama

reklama