Objev povídky vyprávěné vaginou přepisuje naše znalosti středověké sexuality

Středověk není tak puritánský, jak by se mohlo zdát. Nová povídka o toulavé vagině nastavuje historikům cestu k novému pohledu.
Žena, čarodějnice a její... vagína
Žena, čarodějnice a její... vagína
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Když se řekne středověk, vybaví se většině lidí doba chudá, úmorně puritánská a kontrolovaná ve všech ohledech církví, která se sexuality bála jako čert kříže. Nový objev ale přispívá k čím dál podloženějšímu obrázku, který středověk líčí jako úplně jiné místo.

Sex z hlubin středověku

Vědci z Rakouské akademie věd analyzovali nově objevený fragment nalezený v jednom rakouském klášteře. Jedná se text jménem Rosendorn neboli Trn růže. Analýza přesvědčivě prokázala, že listina i s textem je o dvě století starší než nejstarší dochovaná verze tohoto textu. A to znamená, že samotné vyprávění nespadá do doby novověku, ale „temného“ středověku. 

Pro historiky je to překvapení, protože odvážný erotický obsah vyprávění, jeho vyznění i veskrze moderní pointa jsou něco, co se s představami o středověku vůbec nedá spojit. Příběh vypráví o mladé panně, která vede spor se svou vaginou o tom, na kom mužům více záleží. Tento spor vede k rozhodnutí, kdy se vagina od ženy oddělí, aby tak obě zjistily, po kom z nich muži touží více.

Road movie ve středověkém stylu

Dívka i osamostatnělá vagina pak jdou světem a zažívají nejrůznější dobrodružství – ale příběhy jsou to temné a končí nedobře. Vagina je využívána a zneužívána muži na každém jejím kroku, zažije i masturbaci, ale všechny tyto zážitky jsou pro ni ponižující a nešťastné. Dívka je naopak téměř ušlapána davem mužů. 

Příběh končí smírem – dívka i její vagina dospějí k tomu, že jedna bez druhé nemohou existovat. V ten okamžik vstoupí do děje konečně vypravěč, mladý muž – sjednotí obě hrdinky sexuálním aktem.

Z hlediska psychologie i historie jde o nesmírně zajímavý příběh. Potvrzuje to i Christine Glassner, historička a archivářka, která vyprávění zkoumala. Podle ní jde o neuvěřitelně chytré vyprávění, které zkoumá, může-li se člověk oddělit od své sexuality. Odpověď je na středověk nečekaná – ukazuje totiž, že to možné není.

Tato pointa je ještě překvapivější, když si člověk uvědomí, že tento příběh byl objeven v jednom z nejslavnějších klášterů Rakouska – v Melku. Tedy právě na místě, kde se celé generace věřících snažily o to, aby zde svou sexualitu utlumily a potlačily. Podle historiků vznikl pravděpodobně někdy ke konci 13. století. 

Text: Martin Kolář
 

Reklama
Reklama