Prohlédněte si nových 7 divů světa

Původní divy světa zná snad každý, jenže navštívit je (až na jednu výjimku) už nemůžeme. Co jsou však nejzajímavější místa na světě, na která se pořád podívat můžeme? Podívejte se na nových sedm divů světa.
Taj Mahal a Koloseum
Taj Mahal a Koloseum
pixabay.com

reklama

Bilanční rok 2000 přinesl i nápad, který chytře snoubí marketing s úctou vůči historii. Bernard Weber, renesanční člověk se zájmy v oblasti filmu, dobrodružství, umění či letectví, se už roku 1999 rozhodl připomenout odkaz důležitých světových památek. Dle jeho slov je právě docenění našeho kulturního odkazu prvním krokem k jeho možnému zachování. A tak tento vizionář se švýcarsko-kanadskými kořeny založil nadaci, která na přelomu milénia zahájila největší veřejné hlasování, jež tehdejší internet pamatoval.

Pod označením „New7Wonders“ se ukrýval výběr ze zhruba dvou stovek existujících světových památek a o rozsahu projektu svědčí i fakt, že hlasování trvalo téměř sedm let. V nenáhodném termínu 7. 7. 2007 bylo vyhlášeno nových sedm divů světa, jež jsou nám přece jen bližší nežli jejich antičtí předchůdci. Už jen tím, že je stále můžeme navštívit. Jaké památky tedy desítky milionů hlasujících vybrali?

Koloseum, svědek lidských dramat

Jediným zástupcem evropských památek je římské Koloseum z prvního století našeho letopočtu. Amfiteátr zažil v rozpuku své slávy vrchol antické masové zábavy v podobě gladiátorských zápasů, bitevních rekonstrukcí, populárních dramat i soubojů se zvířaty. Tento předchůdce dnešních sportovních stadionů a ikona Říma také připomíná, že nádherná a údiv vyvolávající místa se nenacházejí jen na starém kontinentě. Zatímco geografický záběr původních divů byl velmi úzký, dnes můžeme obdivovat rozmanitost kultur napříč všemi světadíly. I o tom tento projekt (a naše připomínání) je.

Římské Koloseum
Autor: Wikipedia commons Římské Koloseum

Velká čínská zeď

Jak vás asi nepřekvapí, nechybí Velká čínská zeď. Nejmonumentálnější stavba naší planety (oficiálně samozřejmě nejdelší) se do výběru rozhodně nedostala jen díky hlasování „svého“ lidu; komplex opevnění má sám o sobě velmi vzrušující historii sahající až do 5. století př. n. l. V několika dalších vlnách pak docházelo k rekonstrukci a spojování leckdy oddělených částí. Máme jen útržkovité informace o tom, jak zeď před více než dvěma tisíci let původně vypadala, za současnou podobou stojí vládci z dynastie Ming, kteří se mezi 15. a 17. stoletím opevňovali před nájezdy kočovných Mongolů. Při délce kolem dvou tisíc kilometrů se samozřejmě nejedná o dokonalý obranný val – organizovaná armáda by dokázala zeď, jež v nejvyšších místech dosahuje deseti metrů, poměrně snadno pokořit. Ale proti nájezdům kočovných kmenů do čínského vnitrozemí se tato obrana ukázala jako dostatečná, a to i díky věžím, kasárnám a skladištím, jež byly budovány v dostatečných rozestupech.

Jedna z mnoha částí Velké čínské zdi
Autor: Wikipedia commons Jedna z mnoha částí Velké čínské zdi

Tádž Mahal, dárek mrtvé lásce

Ani nejromantičtější gesto všech dob nesmí chybět. Tádž Mahal se nachází v severní Indii a v 17. století ho nechal zbudovat vládce Šáhdžahán k uctění své manželky Mumtáz Mahal. Mauzoleum díky použitým materiálům zdánlivě mění barvy během dne, přísná symetrie navíc budí dojem v zásadě dokonalého architektonického díla. Bohatě zdobený interiér i pečlivě udržované zahrady v jeho okolí to jenom potvrzovaly. Vedle stavebních i uměleckých kvalit mauzolea však nepřestává dojímat ani romantický příběh stojící za jeho vznikem – zmíněný vladař se totiž po svatbě vzepřel tradicím a namísto toho, aby sympatickou novomanželku pouze začlenil do svého harému, vyhradil jí privilegované místo po svém boku v soukromí i v panovnických záležitostech. Po dvou dekádách spokojeného manželství však žena s přezdívkou Mumtáz Mahal (čili perla paláce) zemřela při porodu jejich 14. dítěte. Truchlící vladař na její počest nešetřil finančními ani lidskými silami a nechal postavit stavbu, jež neměla obdoby.

Indický Tádž Mahal
Autor: Wikipedia commons Indický Tádž Mahal

Chichén Itzá, odkaz Mayů

Hned trio zástupců pochází z Latinské Ameriky. Na svou dobu nepochopitelně vyspělé kultury Mayů a Inků dodnes budí mnoho otázek a třeba příznivci konspiračních teorií se na jejich kalendáře ve svých apokalyptických vizích s chutí odvolávají. Zřícenina mayského města Chichén Itzá, nacházející se v dnešním Mexiku, však představuje vrchol přístupu k architektuře, jenž byl pro středověkou Evropu těžko myslitelný; zhruba tisíc let starý komplex Chichén Itzá dokázal inspirativně snoubit monumentálnost panovníků a náboženství, život běžných lidí i úctu k přírodě.

Chichén Itzá, odkaz Mayů
Autor: Wikipedia commons Chichén Itzá, odkaz Mayů

Machu Picchu, fascinující město

Machu Picchu je vlastně inckou obdobou Chicén Itzá, pouze o několik stovek let mladší – pochází totiž z 15. století. Tedy doby, nežli inckou říši rozvrátili španělští dobyvatelé, ale pozor: podle aktuálně známých informací došlo k opuštění propracovaného městského komplexu ještě před příchodem conquistadorů, jinak by totiž v jejich zápiscích musela být o této velkolepé stavbě zmínka. Že by se jednalo o epidemii? V současné době turisté rádi naslouchají všemožným interpretacím, a tak se z nádherné památky stala obdoba Disneylandu…

Machu Picchu, fascinující město
Autor: Wikipedia commons Machu Picchu, fascinující město

Ježíš shlížející na Rio

Z jiného soudku je brazilský zástupce, velkolepá socha Ježíše Krista sledující obyvatele megalopole Rio de Janeiro. Necelých 40 metrů vysoká socha Krista Spasitele s ikonicky rozpaženýma rukama se stala symbolem celého Ria a její stavba se během 20. let minulého století financovala převážně z darů věřících. Je vlastně paradoxní, že zdaleka nejmladší zástupce na tomto seznamu je také jedinou křesťanskou památkou – a to z doby, kdy sekularizace už postihla většinu kdysi tak religiózních států.

Ježíš shlížející na Rio de Janeiro
Autor: Wikipedia commons Ježíš shlížející na Rio de Janeiro

Skalní klenot Petra

Pro úplnost ještě zmiňme skalní město s příznačným názvem Petra (což znamená právě „skála“), dnes slavné archeologické naleziště na území Jordánska. Do pískovce vytesané stavby zahrnující i hrobky tamějších beduínů byly západní civilizaci dlouho neznámé, až během 19. století dokázali evropští cestovatelé uchopit toto dlouho střežené tajemství – a následně ho samozřejmě využít jako kulisu pro mnoho filmů, z nichž nejlépe znáte asi dobrodružství Indiana Jonese.

Skalní komplex Petra
Autor: Wikipedia commons Skalní komplex Petra

Čestná osmička – Cheopsova pyramida

A čestnou zmínku a speciální status jakéhosi osmého divu získala zmíněná Cheopsova pyramida. Aby také ne, vždyť už mezi původními sedmi divy se jednalo o zdaleka nejstarší stavbu, která navíc paradoxně jako jediná přečkala všechny přírodní i společenské pohromy a dočkala se dnešních dnů. V tomto ohledu se jedná o nejzajímavější člověkem vytvořenou stavbu, před kterou se dodnes skláníme v úctě.

Komplex pyramid v egyptské Gíze - Cheopsova pyramida je nejvyšší
Autor: Wikipedia commons Komplex pyramid v egyptské Gíze - Cheopsova pyramida je nejvyšší

Článek původně vyšel v prosincovém čísle časopisu Prima ZOOM, kde si mimo jiné můžete přečíst o sedmičce přírodních a městských divů, které vzešly z podobných iniciativ.

Text: MS

reklama

reklama