Nejslavnější popravy II: smrtící injekce v žíle Charlieho Brookse

Podobně jako elektrické křeslo, tak i poprava jedem v injekci je doménou států USA.
Popravčí komora v San Quentinu určená k popravám smrtící injekcí
Popravčí komora v San Quentinu určená k popravám smrtící injekcí
California Department of Corrections and Rehabilitation
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Charlie Brooks se rozhodl projet se v autě, které nebylo jeho. Jenže při krádeži ojetého vozu zabil mechanika, což mu vyneslo smrtící premiéru. Stal se prvním mužem oficiálně popraveným jedem zavedeným do žíly.

Mladý delikvent

Charles Brooks junior vyrostl Fort Worthu v Texasu, rodina pocházela ze střední vrstvy a jako student navštěvující High School I. M. Terrell (škola nese jméno po svém prvním řediteli Isaiahu Milliganu Terrellovi) se aktivně věnoval fotbalu. Nestal se z něj sportovec, nýbrž delikvent, neboť nějaký čas strávil ve státním vězení v Leavenworthu za nelegální držení střelných zbraní. Místo pro tuhle pevnost, která se stala proslulým vězením, vybral plukovník Henry Leavenworth v roce 1827. Jako „nápravné zařízení“ začalo fungoval o 38 let později.

Poprava mechanika

Podle výpovědi svědků byl v roce 1976 Brooks osobou aktivně užívající tvrdé drogy a využívající služeb prostitutek. Kritický den14. prosince 1976 šel požádal Brooks mechanika Davida Gregoryho, zdali by mu neotestoval ojeté auto. Zřejmě šlo o záminku – zatímco mechanik se spolu s Brooksem vydal na jízdu, během níž měl posoudit stav vozidla a odhalit možné vady, netušil, že se jedná o jeho poslední svezení v životě

Brooks a jeho komplic Woody Loudres nakonec donutili mechanika jít s nimi do motelu, kde byl na židli spoután lepicí páskou a chladnokrevně zastřelen. Kulka nalezená v jeho lebce neumožňovala jiný výklad činu než vraždu. Jelikož ani Brooks ani Loudres neřekli, kdo vystřelil, požadoval žalobce pro oba trest smrti, nicméně Loudres dostal 40 let, což mnozí vzhledem k tomu, že se nepodařilo dokázat, kdo zmáčkl spoušť, kritizovali jako nespravedlivé. Druhý z obviněných se dočkal smrtící injekce v texaském Huntsville.

Průběh popravy

Brooks se dlouho odvolával, dokonce konvertoval k islámu a jeho poslední slova byla muslimskou modlitbou. Ovšem než ji pronesl, dopřál si poslední jídlo, které se skládalo z T-bone steaku (hovězí na rozdíl od vepřového jako muslim pozřít mohl), hranolků s kečupem a dávkou worcesterové omáčky. Jako zákusek měl několik sušenek a ledový čaj. Podobně jako v případě elektrického křesla, byla i tato poprava středem zájmu amerického tisku. Charles Hill z agentury Associated Press ji reportoval těmi to slovy.

Těsně po půlnoci byl Brooks přivázán šesti popruhy k pojízdnému stolu. Po povinné kontrole se ředitel věznice zeptal odsouzeného, zda chce něco říci. „Ano,“ odpověděl odsouzenec a otočil hlavu k Vanesse Sapp, sedmadvacetileté ošetřovatelce, s níž se předešlý týden zasnoubil. „Miluji tě.“

Budova v níž byl Brooks popraven
Budova v níž byl Brooks popraven
Nick DiFonzo

Ladislav Chmel v knize Nejslavnější popravy cituje dalšího ze svědků, kterých bylo při popravě přítomno asi dvacet. „Odsouzenec měl k ruce lepicí páskou připevněnou hadičku spojenou za závěsem s nádobou. Závěs odděloval Brookse od jeho katů. Hadičkou začal proudit roztok. Zatímco čirá tekutina začala hadičkou proudit do žil, měl Brooks otevřené oči a vypadal mimořádně nervózně. Najednou zalapal po dechu a začal se dusit. Přestože měl pravou ruku připevněnou popruhy, zřetelně sebou škubla. Oči se mu zavíraly a Brooks dlouze a hluboce zívl. Zavřel oči a ještě asi tak 15 sekund lapal po dechu a s velkou námahou dýchal. Nakonec jeho pohyby zcela ustaly.

Robert Reilhold v New York Times napsal, že i když obecně je trest smrti injekcí přijímán jako humánní, mnoho lékařů protestovalo s tím, že se jedná o porušení lékařské etiky. Léky určené k zachraňování života a zdraví by podle nich neměly být používány jako smrtící prostředek. To, že lékaři kontrolují, zdali je odsouzenec mrtev, je v pořádku, ovšem neměli by se podílet ani na samotné popravě, ani na namíchání smrtící směsi. Charles Brooks se stal prvním černochem popraveným od roku 1967. V některých případech, například je-li odsouzenec narkoman, je těžké najít žílu vhodnou pro zavedení kanyly, ale to nebyl Brooksův případ. Doktor Gray, který jeho stav kontroloval, jasně prohlásil, že žíly má naprosto v pořádku. Podle práva některých amerických států existují prohřešky, které si zaslouží být potrestány trestem smrti. Ovšem i u široké veřejnosti se stále vede debata, zdali smrtící injekce je ideálním způsobem popravy. Jde o stejnou diskuzi, jaká se vede i v případě použití elektrického křesla.

Text: Topi Pigula

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama