Nejkratší válka všech dob trvala jen 38 minut. Proběhla na Zanzibaru

Zanzibar neproslavili jen čeští covidoví turisté, fenomenální Freddie Mercury nebo aromatický hřebíček. Odehrála se tu také oficiálně nejkratší válka v dějinách.
Britští námořníci pózují u zničeného arabského děla
Britští námořníci pózují u zničeného arabského děla
profimedia.cz

reklama

Ostrov Zanzibar si už v 8. století vyhlédli arabští obchodníci z Ománu jako ideální základnu k pronikání na východoafrické pobřeží. Nejvýnosnější obchodní komoditou té doby byli otroci a tak to zůstalo dalších 1 000 let.

Jak si Britové a Němci vyměnili ostrovy

Ve druhé polovině 19. století Zanzibar, k němuž patří ještě ostrov Pemba, formálně spravoval místní arabský sultán. Protilehlou pevninu tvořila Německá východní Afrika, pozdější Tanganika, která na severu hraničila s územím ovládaným Brity (dnešní Keňa). Tlak Berlína na obsazování dosud volných území ale rostl a bylo jen otázkou času, kdy Němci sáhnou i po Zanzibaru.

Aby tomu Britové předešli, navrhli v roce 1890 Berlínu výměnný obchod. Dají mu strategický ostrov Helgoland v Severním moři a k tomu pár území v Africe, když se Zanzibaru zřekne. Němci zajásali – Helgoland ležel naproti právě dokončenému Kielskému průplavu a pro nově budované říšské loďstvo měl cenu zlata.

Křižník HMS St. George během anglo-zanzibarské války
Autor: Volné dílo / Fred T. Jane Křižník HMS St. George během anglo-zanzibarské války

Vzpurný sultán

Britové Zanzibar spravovali s laskavou péčí koloniálního protektora a nic nenasvědčovalo tomu, že by zde měli o své zájmy bojovat. Vše se změnilo 25. srpna 1896, kdy se v pořadí šestým zanzibarským sultánem stal Chalíd bin Bargaš. Nový sultán odmítl uznat britskou suverenitu, zabarikádoval se v paláci a vyvěsil zanzibarskou vlajku.

To bylo na Brity moc. Obratem sehnali dohromady menší flotilu lodí v čele se třemi křižníky, oddíl námořní pěchoty o 150 mužích a už dva dny poté zakotvili přímo před sultánovým palácem. Sultán ale nevěřil, že dojde k útoku, a zaslané ultimátum odmítl. Bylo 9 hodin ráno 27. srpna 1896, když dal velitel britské eskadry povel k palbě.

Křižník HMS St. George spouští výsadek námořní pěchoty při útoku na Zanzibar
Autor: Volné dílo / Fred T. Jane Křižník HMS St. George spouští výsadek námořní pěchoty při útoku na Zanzibar

Válka začíná

Vzpurný sultán se na obranu připravil, jak nejlépe mohl. Kolem paláce tyčícího se na palácovém náměstí na nábřeží nechal rozmístit všechna děla, která na ostrově našel. V samotné budově se zabarikádovalo kolem 3 000 lidí včetně otroků a žen – nezapomínejme, že sultán měl svůj harém. V přístavu se britské flotile srdnatě postavila sultánova ozbrojená jachta HHS Glasgow.

Palba z britských křižníků a dělových člunů byla zničující. Čtrnáctidělová šalupa HMS Racoon a dělové čluny HMS Thrush a HMS Sparrow vystřelily současně v 9.02 a spolu s křižníky začaly měnit převážně dřevěný palác v hromadu trosek. Dělostřelcům se podařilo zasáhnout a zničit většinu arabských děl a k zemi se poroučel i stožár se zanzibarskou vlajkou.

Sultánův harém po ostřelování
Autor: Volné dílo / Richard Dorsey Mohun Sultánův harém po ostřelování

Rychlý konec námořní bitvy

Bitva se rozhořela i na moři. Jediná sultánova loď, ozbrojená jachta HHS Glasgow, zahájila v 9.05 palbu na vlajkovou loď útočící britské flotily HMS St. George ze svých sedmi děl a Gatlingova rotačního kulometu, který sultánovi darovala královna Viktorie. Lehká děla ale svými čtyřkilogramovými projektily nemohla křižník vážně ohrozit, o palbě z kulometu nemluvě.

St. George vyzbrojený dvěma 230mm, deseti 152mm a tuctem 57mm děl odpověděl salvou, která Glasgow rázem poslala ke dnu. Kompletní posádku zachránili britští námořníci ve člunech, z nešťastné jachty zbyly jen špičky stožárů trčící ještě mnoho let z mělkých vod přístavu.

Na snímku nábřeží Zanzibaru z roku 1902 jsou dobře vidět špičky stěžňů potopené jachty HHS Glasgow trčící z vody
Autor: Volné dílo / AC Gomes Na snímku nábřeží Zanzibaru z roku 1902 jsou dobře vidět špičky stěžňů potopené jachty HHS Glasgow trčící z vody

Válka skončila

V 9.40 bylo po všem. Po 38 minut trvajícím ostřelování většinou tříštivými střelami měli obránci paláce kolem 500 mrtvých a zraněných, na straně útočících Britů byl jeden raněný námořník. Palác byl v plamenech, hořel i sousední harém.

Sultán Chalíd bin Bargaš uprchl na nedalekou německou ambasádu, kde požádal o azyl. Britové na jeho místo dosadili loajálního sultána Hamúda, který si postavil nový palác na místě harému svého předchůdce. Z původního paláce se stal park.

Poražený sultán žil až do první světové války v Německé východní Africe. Tady byl v roce 1916 zajat Brity a internován na ostrově svaté Heleny. Po válce se směl vrátit do východní Afriky, kde v Mombase v roce 1927 zemřel. Pro obyvatele Zanzibaru ale navždy zůstal hrdinou oficiálně nejkratší války v dějinách lidstva.

reklama

reklama