Návrat ukradené "japonské" lebky. Zlodějem byl Němec Georg Schlesinger

Ainové to v Japonsku nikdy neměli lehké. Ale proč Němec kradl ze hřbitova jejich lebku?
Ainové - historický snímek
Ainové - historický snímek
Wikimedia Commons
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Znáte Ainy?

Ainové jsou jedno ze samostatných etnik žijících v dnešním Japonsku. Všeobecně se dnes soudí, že jsou přímým pokračovatelem kultury japonského období Džómon (cca 10 000 př. n. l. – 300 př. n. l.). Srovnávací studie K. Hanihary (v knize Origins of Japan) a Y. Dodo (kniha Way of Mongoloid) ukazuje, že mezi lidem Džómon a Ainu existuje více společných morfologických a kulturních znaků než mezi lidem Džómon a Japonci, což majoritní společnost spíše odrazuje, než aby je tato skutečnost zajímala. Možná jejich fyziognomická odlišnost (kterou Evropan nevnímá) i kulturní tradice jsou zdrojem historických sporů mezi Ainy a Japonci.

Japonců je ale mnohanásobně více, takže jasné, jak se tento „kulturní střet“ vyvíjel. Po celá tisíciletí se Japonci snažili území obývané Ainy „zkulturnit“ a trvale kolonizovat se smyslu vytlačení ainské kultury. Po roce 1867, spolu s reformami Meidži, byla císařským výnosem nařízena expanze japonských rodin do nově nabytých území a započala tak násilná asimilace Ainů s nově příchozími osadníky v masivním měřítku. Spolu s tímto „pojaponštěním“ bylo Ainům zakázáno praktikovat svůj dosavadní styl života. Až nápadně to připomíná postup Číňanů v Tibetu. Jenže Ainové nemají dalajlámu, takže se o jejich osudech ve světě v podstatě neví.

Kultura Ainů
Autor: Wikimedia Commons Kultura Ainů

Loupež na hřbitově

Dnes už se asi nedozvíme, proč Němec Georg Schlesinger z pohřebiště na japonském ostrově Hokkaidó tajně vykopal ainskou lebku a v roce 1879 ze země tajně vyvezl. Lebka byla dosud uchovávána v archivech berlínské společnosti. Mohla za tím být touha ji studovat, neboť Ainové v té době byli považování antropology za opravdu unikátní etnikum.

Návrat lebky

Němečtí vědci na japonském velvyslanectví v Berlíně vrátili zástupcům etnika Ainu lebku příslušníka tohoto národa. Předseda berlínské Antropologické, etnologické a prehistorické společnosti Alexander Paschos u příležitosti ceremoniálu slavnostního předání řekl, že společnost se rozhodla tento ostatek vrátit jako "gesto dobré vůle". Zároveň ze strany japonského parlamentu zaznělo, aby byly učiněny kroky, které povedou k nápravě staletí trvající diskriminace a chudoby příslušníků tohoto etnika. Zaznělo, že by měla zesílit. Už jen samotný fakt, že japonský parlament Ainy poprvé uznal až v roce 2008, ukazuje na skutečně dlouhodobou přezíravost.

Text: TP a ČTK


 

Reklama
Reklama