Nacistické rabování - Příběh Artura Feldmana

Němci zabíjeli nejen z rasových důvodů, ale i majitele významných sbírek. U brněnského právníka Feldmanna se sešly oba důvody: byl Žid a měl velkou sbírku.
Madona s dítětem ze sbírky židovského právníka Feldmanna
Madona s dítětem ze sbírky židovského právníka Feldmanna
M. J. Schmidt
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Každá z vítězných mocností se na konci 2. světové války snažila získat vzácná díla s cílem umístit je do některé ze svých uměleckých institucí.

Prohřešek? Bohatý sběratel Židovského původu

Artur Feldmann byl prestižní brněnský právník, jehož smrtelným „hříchem“ se stala skutečnost, že byl židem. Jeho ženu nacisté zavraždili v Osvětimi, samotný Feldmann zemřel dříve, než na něm mohl být vykonán trest smrti. Zároveň to byl ale známý sběratel a milovníku umění, což Gestapo vedlo v patrnosti už dlouho předtím, než jej nechalo zatknout. Obratem byla zabavena velká sbírka čítající kolem 750 obrazů. Nádherná Madona s dítětem od Martina Johanna Schmidta z 18. století se stala majetkem Britského muzea. Spolu s ní se tato kulturní instituce chlubí díly Svatá rodina Niccola dell'Abbateho, Svatá Dorota a Ježíšek od žáka Martina Schongauera a návrh knižní ilustrace Nicholase Blakeyho, vše pochází z Feldmannovy uloupené soukromé sbírky.

Cena umění

Odborníci se shodují, cena kreseb je v současnosti přes sedm milionů korun, nicméně ani jejich cena jim nezaručí vystavení, neboť na svou chvíli čekají v přítmí depozitáře. I když vojáci Spojeného království patřili k vítězné straně, nejedná se v tomto případě o válečnou kořist, na níž by bylo možné vztáhnout právní nárok. British Museum totiž tři obrazy legálně vydražilo na aukci v roce 1946 a zbývající odkázal v roce 1948 bývalý kurátor. Celou sbírku obsahující kolem 750 starých kreseb od německých, italských, nizozemských nebo francouzských umělců v naprosté většině pocházející z období od 15. do 18. století Němci na základě norimberských zákonů zkonfiskovali, nicméně část sbírky se po válce Feldmannovým dědicům vrátila. Zůstaneme-li v Brně, tak tady měli nacisté spadeno i na Věstonickou Venuši, ale moravským vlastencům se ji podařilo dokonale ukrýt.

Text: Topi Pigula
Reklama
Reklama