Mezidruhový sex u lidí je potvrzen. Přímý potomek neandertálců a denisovanů byla... dcera

Nejprve si vědci mysleli, že došlo k chybě v laboratoři. Pak ale přišlo překvapení. Potvrdilo se spojení mezi dvěma lidskými druhy.
Neandrtálská rodina
Neandrtálská rodina
profimedia.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Denisované a neandertálci

Tito dávno vyhynulí příbuzní moderních lidí, měli k sobě mnohem blíž, než se doposud vědělo. Vědci nyní vůbec poprvé objevili důkaz, že byli s to spolu plodit děti; z minulosti jsou přitom známé poznatky o křížení zástupců Homo sapiens jak s denisovany, tak s neandertálci. Podle odborného časopisu Nature vědci našli kůstku dívky, která se narodila před zhruba 50 000 lety ze vztahu mezi denisovanským otcem a neandertálskou matkou.

"Je to poprvé, co jsme objevili přímého potomka obou těchto skupin," řekla Viviane Slon z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku, který se na výzkumu podílel. Podle ní se dávno předpokládalo, že se obě skupiny také dostávaly do intimního styku, zatím ale chyběl důkaz.

Nový objev vychází z nálezu půldruhého centimetru dlouhé kůstky, u níž výzkumníci nemohli na první pohled říci, zda patří hominidovi nebo zvířeti. Materiál se našel v roce 2012 v jeskyni v pohoří Altaj na Sibiři nedaleko hranic mezi Ruskem a Mongolskem. Podle vědců patřila dívce ve věku nejméně 13 let. Buď šlo o část stehenní či pažní kosti nebo holeně.

Kůstka se našla v jeskyni Denisova, která už vydala jiná svědectví o existenci druhu pralidí, jimž byl podle toho přiřazen jejich název. Analýzou posledního nálezu se podařilo rozlišit chromozomy, které dívka zdědila po svém otci a matce.

Sex byl častější, než se předpokládalo

"Nejprve jsem si myslel, že v laboratoři došlo k chybě," řekl švédský badatel Svante Pääbo, který se výzkumem denisovanů podrobněji zabývá. Když opustili Afriku, rozptýlili se neandertálci po Evropě a západní Asii, zatímco denisované se přestěhovali do východní Asie.

"Neandertálci a denisované možná neměli mnoho příležitostí se potkat, ale když už k tomu došlo, nezdá se, že by proti sobě měli nějaké předsudky," poznamenal s humorem. "Museli mít mnohem častější styk, než jsme předtím předpokládali, jinak bychom neměli takové štěstí," dodal.

Druh homo se před 400 000 až 500 000 lety rozdělil na denisovany, neandertálce a Homo sapiens, předchůdce současných lidí. Neandertálci vyhynuli asi před 40 000 lety, denisované zhruba před 30 000 lety, v obou případech z dosud neznámých důvodů.

Své stopy ale díky křížení zanechali i v genetické výbavě moderních lidí. Například asi pět procent genomu dnešních původních obyvatel Austrálie či lidí z Papuy-Nové Guineje pochází právě od denisovanů. Ostatní lidé s výjimkou černochů mají zhruba ze dvou procent genom neandertálců.

ČTK

Reklama
Reklama