Masakr v Sharpeville: Policisté postříleli desítky neozbrojených lidí, odpovědí byl podle USA terorismus

Dějiny apartheidu působí jako smutná změť podléhání předsudkům, touhy po moci a mezilidského nepochopení. Politika rasové segregace v Jihoafrické republice (a okolních regionech) platila mezi lety 1948 a 1994, přestože už počátkem 70. let ji OSN označila za zločin. Jedna z nejděsivějších událostí spojených s tímto institucionalizovaným rasismem se přitom odehrála už v roce 1960.

Tragický masakr

Konkrétně 21. března 1960 se v městečku Sharpeville poblíž Johannesburgu konala demonstrace odsuzující nespravedlivé segregační poměry, především přísně omezené možnosti cestování pro nebělošské obyvatelstvo. Dav čítající pět až deset tisíc lidí se po chvíli vydal k policejní stanici. Těžko říct, co přesně se stalo poté – zdali dav policii provokoval házením kamení či strháváním plotu anebo prostě jen pokojně protestoval; názory očitých svědků se totiž lišily. Policie na tyto nepokoje každopádně reagovala dost nevybíravě a začala do demonstrantů bez varování střílet.

Tragická událost stála život 69 demonstrujících, dalších 180 lidí bylo zraněno. Spousta z nich byla střelena do zad, když se snažila před policejním běsněním utéct. Samozřejmě se rozcházejí názory, zdali strážcům zákona povolily nervy anebo se jednalo o rozkaz – druhá možnost byla během následných vyšetřování samozřejmě popřena. Proti policistům vybaveným poloautomatickými zbraněmi každopádně stáli neozbrojení civilisté.

Jakmile se o masakru v Sharpevillu dozvěděli občané Kapského města, nepokoje se rozhořely i tam. Do 30. března bylo zatčeno těžko uvěřitelných osmnáct tisíc lidí, než se policii podařilo dostat situaci pod kontrolu v rámci vyhlášeného nouzového stavu.

Politické dozvuky

Krátce po masakru v Sharpeville založil Africký národní kongres, politická strana usilující už od roku 1912 o zlepšení postavení černošského obyvatelstva v JAR (a stojící také za organizací původní demonstrace v Sharpeville), vojenské křídlo s názvem Umkhonto we Sizwe („Kopí národa“). Aktivně v této organizaci vystupoval i Nelson Mandela, až do tohoto okamžiku zastánce nenásilného řešení jihoafrických problémů. V podstatě se jednalo o teroristickou organizaci (v tomto duchu ji odsoudily i USA), jelikož pořádala partyzánské útoky proti vládním institucím.

Právě na základě této protistátní aktivity byl Mandela také v roce 1964 odsouzen na doživotí. Ve vězení strávil dalších 27 let, než došlo k jeho omilostnění prezidentem Frederikem Willemem de Klerkem, který pak společně s Mandelou během první poloviny 90. let apartheid ukončil.

Tento den, tedy 21. březen, si v Jihoafrické republice stále připomínají – byl z něj učiněn svátek boje za lidská práva. UNESCO jej uznalo jako Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace. A roku 1996 právě v Sharpeville podepsal Nelson Mandela novou ústavu Jihoafrické republiky.

ZDROJ: Wikipedia